Dalším vynálezcem, jehož 200. výročí narození si chceme v roce 2011 připomenout, je Američan Elisha Graves Otis. Narodil se ve městě Halifax ve státě Vermont 3. srpna 1811, zemřel 8. dubna 1861. A připomínáme si jej proto, že se díky němu můžeme pohodlně a hlavně bezpečně vozit výtahem.
Německý chemik Robert Wilhelm Eberhard Bunsen se narodil v Göttingen 31. března roku 1811, tedy před 200 lety. Po plodné a bohaté akademické kariéře zemřel 10. srpna 1899 v Heidelbergu. Při svých četných experimentech objevil či vylepšil řadu laboratorních pomůcek a přístrojů, například fotometr či spektroskop.
Mechanik a konstruktér Václav Laurin je dnes tak trochu ve stínu svého společníka, znamenitého obchodníka a (dnešní terminologií) manažera Václava Klementa. Nespravedlivě, neboť co by bylo platné Klementovo obchodní nadání, kdyby se neopíralo o skvělé výrobky. A ty byly úkolem a také zásluhou Laurinovou.
Německý astronom, fyzik a matematik Johannes Kepler se narodil 27. prosince ve Weilu jako syn prostého a drsného žoldnéře. Zemřel 15. listopadu 1630 v Řezně, od jeho smrti tedy uplyne právě 380 let. V Čechách prožil 12 plodných let, které zásadně ovlivnily jeho dílo.
Právě před 110 lety, 4. srpna 1900, zemřel v La Varenne-Saint Hilaire na břehu francouzské řeky Marny muž, který stál na počátku éry spalovacích motorů. Jmenoval se Jean Joseph Étienne Lenoir, narodil se 12. ledna 1822 v belgickém městečku Mussy la Ville, ale od svých 16 let žil ve Francii.
Nastal nový rok 2010 a s ním se objevili i noví jubilanti, jejichž kulatá výročí bychom si měli připomenout. Vybrat pouhá čtyři jména, jejichž nositelé se v průběhu staletí zasloužili o rozvoj naší či světové techniky, není jednoduché a jen těžko může být spravedlivé. Zaměřili jsme se proto na osobnosti české či alespoň s naší vlastí úzce spojené. A navíc k nim alespoň velmi stručně přidáme další jubilanty, tak nějak „věcně příslušné“.
František Antonín Gerstner se narodil 11. května 1795 v Praze a zemřel 12. dubna 1840 ve Philadelphii. Tedy právě před 170 lety. Po vystudování pražské polytechniky a univerzity se stal profesorem geometrie na vídeňské univerzitě.
Impozantní nástroj tvořený rovným kmenem a větvemi z něho vyrůstajícími, neboli 600tunovým sloupem s devíti radiálními rameny, vyroste příští rok ve středu jámy tokamaku ITER. Během montáže v jámě bude podepírat, vyrovnávat a stabilizovat podsestavy vakuové nádoby, jakmile budou spojeny a svařeny.
Letos si připomínáme 100 let od založení Státního ústavu radiologického a 70 let od vzniku Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů.
Který magnet tokamaku je nejdůležitější? Bez magnetů toroidálního pole vám plazma uteče na stěny komory, bez magnetů pole poloidálního nedosáhnete potřebného tvaru plazmového provazce, bez magnetů centrálního solenoidu nebude žádné plazma…Stop!
Před sto lety zemřel dnes již málo známý ruský fyzik, elektrotechnik a vynálezce M. O. Dolivo-Dobrovolskij. Jako jeden z prvních fyziků a techniků teoreticky i prakticky odhalil možnosti využití trojfázového střídavého proudu.
Mladí by chtěli profitovat z vědeckého pokroku okamžitě, starší generace se dívá spíše na jeho pozitivní vliv do budoucna, vyplývá z průzkumu 3M o postojích veřejnosti k vědě (State of Science Index).
Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)
za podporu děkujeme dobrým lidem:
za podporu děkujeme dobrým lidem:
