Dalším vynálezcem, jehož 200. výročí narození si chceme v roce 2011 připomenout, je Američan Elisha Graves Otis. Narodil se ve městě Halifax ve státě Vermont 3. srpna 1811, zemřel 8. dubna 1861. A připomínáme si jej proto, že se díky němu můžeme pohodlně a hlavně bezpečně vozit výtahem.
Německý chemik Robert Wilhelm Eberhard Bunsen se narodil v Göttingen 31. března roku 1811, tedy před 200 lety. Po plodné a bohaté akademické kariéře zemřel 10. srpna 1899 v Heidelbergu. Při svých četných experimentech objevil či vylepšil řadu laboratorních pomůcek a přístrojů, například fotometr či spektroskop.
Mechanik a konstruktér Václav Laurin je dnes tak trochu ve stínu svého společníka, znamenitého obchodníka a (dnešní terminologií) manažera Václava Klementa. Nespravedlivě, neboť co by bylo platné Klementovo obchodní nadání, kdyby se neopíralo o skvělé výrobky. A ty byly úkolem a také zásluhou Laurinovou.
Německý astronom, fyzik a matematik Johannes Kepler se narodil 27. prosince ve Weilu jako syn prostého a drsného žoldnéře. Zemřel 15. listopadu 1630 v Řezně, od jeho smrti tedy uplyne právě 380 let. V Čechách prožil 12 plodných let, které zásadně ovlivnily jeho dílo.
Právě před 110 lety, 4. srpna 1900, zemřel v La Varenne-Saint Hilaire na břehu francouzské řeky Marny muž, který stál na počátku éry spalovacích motorů. Jmenoval se Jean Joseph Étienne Lenoir, narodil se 12. ledna 1822 v belgickém městečku Mussy la Ville, ale od svých 16 let žil ve Francii.
Nastal nový rok 2010 a s ním se objevili i noví jubilanti, jejichž kulatá výročí bychom si měli připomenout. Vybrat pouhá čtyři jména, jejichž nositelé se v průběhu staletí zasloužili o rozvoj naší či světové techniky, není jednoduché a jen těžko může být spravedlivé. Zaměřili jsme se proto na osobnosti české či alespoň s naší vlastí úzce spojené. A navíc k nim alespoň velmi stručně přidáme další jubilanty, tak nějak „věcně příslušné“.
František Antonín Gerstner se narodil 11. května 1795 v Praze a zemřel 12. dubna 1840 ve Philadelphii. Tedy právě před 170 lety. Po vystudování pražské polytechniky a univerzity se stal profesorem geometrie na vídeňské univerzitě.
Výzkum termojaderné fúze, která má uvolnit energii k výrobě elektřiny, se dnes provozuje bud pomocí laserů (inerciální udržení) nebo magnetického pole (magnetické udržení).
Jedním ze zásadních problémů radiační ochrany je pojem „zanedbatelné dávky“. Tento problém „praktické nuly“ a jeho řešení je ústřední pro ...
Oba nejstarší bloky jaderné elektrárny Tarapur v Indii jsou opět připojeny k síti. Běžná zpráva. Jenže první dva reaktory v Tarapuru jsou nejstarší dosud provozované komerční reaktory na světě.
Nové důkazy ukazují, že desková tektonika, neboli recyklace zemské kůry, mohla začít mnohem dříve, než se myslelo, a že dokonce může být hlavním důvodem, proč se na naší planetě vyskytuje život.
Už od roku 1961 je vodní dílo a elektrárna Kamýk nedílnou součástí Vltavské kaskády. Provoz Kamýku je nezbytný pro efektivní funkci vodní elektrárny Orlík.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.
za podporu děkujeme dobrým lidem:
za podporu děkujeme dobrým lidem:
