Časopis 3. pól je hlavně o vědě, technice a taky životním prostředí, to jde dneska ruku v ruce. Je určen především studentům, tedy mladým lidem, kteří na této planetě budou žít ještě hluboko v druhé polovině 21. století. A tak moje první otázka zní - jak tu vlastně budou žít?
6. února 1802, tedy před dvěma sty lety, se v Gloucesteru narodil britský fyzik Charles Wheatstone, jeden z průkopníků elektrického věku. Zemřel 19. října v Paříži.
Chodci, proplétající se 14. února roku 1896 v pošmourném odpoledni rušnými bulváry francouzské metropole nad Seinou, netušili, že nedaleko odtud, za zaprášenými okny pařížské polytechnické školy, začal právě nový věk.
Před sto lety – 29. září 1901 – se narodil Enrico Fermi, italský fyzik. Dalo by se říci, že spatřil světlo světa takřka současně se zrozením „atomového věku“. Vždyť právě tehdy, na přelomu 19. a 20. století, konali své pokusy A. H. Becquerel, manželé Curiovi či E. Rutherford a svět se s úžasem dozvídal o existenci radioaktivity.
28. února 1782 se v polských Biercích narodil pozdější vynálezce a průkopník české techniky Josef Božek. To Polsko nás nesmí mást - Božek pocházel z ryze české mlynářské rodiny a Bierce tehdy ležely na území habsburské monarchie, stejně jako Čechy.
Roku 1912, tedy před 90 lety, se v Brně zrodil nový typ vrtulové vodní turbíny s nástavnými lopatkami a axiálním přívodem vody. Ta se pak pod jménem svého konstruktéra – jako Kaplanova turbína – stala jedním z pilířů moderní hydroenergetiky.
Zlato je těžký kov a jeden z vzácnějších prvků na Zemi. Vzniká ve vesmíru při srážkách neutronových hvězd a výbuších supernov. Jak vzácné ale zlato na Zemi je a kolik ho je na světě nyní?
V nové studii publikované v Cell vědci z Bork Group v EMBL Heidelberg odhalují, že mikrobi žijící v podobných stanovištích napříč geograficky vzdálenými oblastmi jsou si podobnější ...
Rozsáhlá 20letá studie ukázala, že rychlá kognitivní cvičení mohou snížit riziko Alzheimerovy choroby a dalších typů demence.
Před 40 lety proletěl Voyager 2 kolem Uranu a pozoroval úrovně záření, které se vzpíraly vysvětlení. Nyní vědci konečně přišli na to, co se stalo.
Čím vším se vědci nezabývají: nová studie zjistila, že od skleněných ozdob po suché špagety se téměř vše na Zemi, co se rozbíjí, řídí určitými principy náhodnosti a entropie.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.
za podporu děkujeme dobrým lidem:
za podporu děkujeme dobrým lidem:
