Rubriky

Určitě jste si toho už všimli: tulipány, krokusy, ibišky, máky a mnoho dalších rostlin, když zvečera nastane chlad a stín, uzavřou své květy a „jdou spát“. Jak to dělají a proč? Možná nejsou líné a ospalé, ale naopak vyvinutější a „chytřejší“, než ty, které se tak nechovají.

Kuřák marihuany se obvykle popisuje jako pomalý, nemotivovaný, otupený a trochu přihlouplý. Přesto se věda snaží ověřit, zda marihuana snižuje IQ či ne. Závěry různých studií nejsou zdaleka jednotné. Skenováním lidských mozků se prokázalo, že důvody k obavám jsou oprávněné: marihuana je psychoaktivní a může způsobit strukturální změny mozku. Negativní účinky trvají přinejmenším několik týdnů po použití, tj. dlouho poté, co se dotyčná osoba přestane cítit pod vlivem. A prokázala se ještě jedna skutečnost: hloupý je ten, kdo si vůbec s marihuanou začne.

Podle nové studie na základě historických dat stál svět 23. května 1967 na pokraji války. U. S. Air Force se začaly vážně připravovat k úderu poté, co přestal fungovat systém radarů. Armáda předpokládala, že Sovětský Svaz je nějakým zásahem vyřadil z provozu. Naštěstí vojenští meteorologové včas přesvědčili vrcholné představitele, že příčinou kolapsu radarů byla silná solární bouře. „Nebýt toho, že jsme včas investovali do monitorování solárních a geomagnetických bouří a jejich předpovídání, mohl nastat velký problém,“ říká Delores Knipp, fyzik z Univerzity Colorado Boulder a vedoucí studie. „To byla lekce o tom, jak je důležité být připraven.“

Rotaci Země vnímáme jako jednu z jistot našeho života. Po noci vždy následuje den. Nevnímáme však, že vlivem rozložení hmot uvnitř i na povrchu Země dochází k mírným přesunům pólů. Po více než 130 let bylo možné pozorovat pomalý drift severního pólu směrem ke Kanadě. V posledních 15 letech se však cosi změnilo. Nyní směřuje téměř přímo po Greenwichském poledníku. Kanaďané, je nám líto, ale u vás severní pól nebude.

Noční divadlo. Zlověstné blesky nad sopkou rozzáří oblohu jako prodloužené ruce živoucího pekla. Rachot hromu se mísí s duněním sopky. Proč tomu tak je, když široko daleko není žádná bouřka? Na otázku odpoví, jako obvykle, fyzika. Dvě nové studie nás posouvají blíže k pochopení mechanismu vzniku vulkanických blesků.

To, že některé květiny na noc zavírají květy nebo sklápějí listy, není žádná novinka. Můžeme ale u rostlin vůbec mluvit o spánku? A co teprve u mohutných vzrostlých stromů? Proč by po dlouhém dni plném fotosyntetizování nemohly i stromy usnout? Jistě, záleží na tom, jak spánek definujeme. Jisté však je, že stromy v noci uvolňují své větve, což může být příznakem "dřímání", tvrdí vědci.