Rubriky

Zachování umění a kulturního dědictví je společnou ambicí celosvětové komunity. MAAE využívá jadernou vědu a technologii k charakterizaci a uchování artefaktů, a tím k zachování důležité části kulturního dědictví Země. Jaderná věda a technologie se často používají při studiu a ochraně cenných kulturních předmětů. Tyto předměty zahrnují vše od obrazů, oděvů a hudebních nástrojů až po sochy, zbraně a brnění – dokonce i egyptské mumie či celou starověkou dřevěnou loď. Kulturní instituce stále častěji využívají jaderné a příbuzné techniky k analýze a ochraně cenných historických předmětů a uměleckých děl. Jaderné techniky mohou pomoci odkrýt skryté kresby, které leží pod povrchem maleb, a odhalit i ty nejmazanější padělky, to vše bez poškození studovaného objektu. Techniky, jako je ozařování, také pomáhají chránit kulturní předměty tím, že je dezinfikují od mikroorganismů, jako jsou bakterie nebo houby, nebo likvidují destruktivní škůdce.

Kambodža je domovem mnoha jedinečných kulturních památek, z nichž čtyři jsou zapsány na seznamu světového dědictví UNESCO. Toto dědictví je však vystaveno riziku poškození nebo ztráty kvůli tropickému klimatu země. Podívejte se, jak Kambodža s podporou Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) zachovává své kulturní dědictví pomocí jaderných technik. V druhé polovině článku nahlédneme na další využití jaderných technik na pomoc kulturnímu dědictví lidstva.

KHNP, Korea Hydro and Nuclear Power Company, je jihokorejská státní společnost s téměř 50 lety zkušeností se stavbou a provozem nukleárních elektráren. Dosud se podílela na stavbě 34 reaktorových bloků v Jižní Koreji i v zahraničí. Její vlajkový model, reaktor Generation III+ APR1000, který KHNP navrhlo České republice (a ta jej v tendru vybrala), odpovídá požadovaným technickým parametrům reaktorů generace III+. Konstrukce reaktoru splňuje nejpokročilejší bezpečnostní kritéria, jako jsou například pasivní bezpečnostní systémy, které byly zavedené po havárii ve Fukušimě, požadavky na ochranu před kybernetickým útokem a dvojitý kontejnment a ochrana proti nárazu velkých komerčních letadel.

Nahlédněte do továrny na pomeranče v Jihoafrické republice. Tyto lahodné plody zachránila před škodlivými moly jaderná metoda zvaná „sterilní hmyzí technika“. Principem této techniky je chov a radiační sterilizace samců škodlivých motýlků, kteří jsou pak vypouštěni, aby se pářili s divokými samičkami. V důsledku toho nevznikají žádní noví moli, což v průběhu času vede k poklesu populace. Tato technika zachraňuje jeden sad za druhým před napadením moly, škodícími na citrusových plodech. To vše bez použití insekticidů.

Pětidenní mise Integrated Safety Assessment for Research Reactors (INSARR) posoudila na žádost Filipínského institutu jaderného výzkumu (PNRI) renovovaný výzkumný jaderný reaktor PRR-1 SATER. Mise, která skončila 17. listopadu, přezkoumala regulační dohled, systém řízení a školení a kvalifikace. Zahrnovala také technické aspekty, jako jsou výsledky uvádění do provozu, údržbu, provozní postupy, využití a experimenty, radiační ochranu a havarijní plánování. Tým mise sestával ze tří odborníků z Číny, Nizozemska a Spojených států amerických a jednoho zaměstnance MAAE. Provoz nově upraveného výcvikového zařízení je pro Filipíny významným milníkem po téměř čtyřech desetiletích odstavení reaktoru.

Třípól měl tu čest, že byl přímo u křtu nejnovější knihy o jaderné fúzi na českém knižním trhu. Šéfredaktorka Marie Dufková jí byla 3. listopadu kmotrou. Knížku napsal prof. RNDr. Jan Mlynář , PhD., a RNDr. Věra Krajčová, PhD. z fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT. Název „Nejžhavější sen pod Sluncem“ by mohl nezasvěcené knihkupce vést k domněnce, že knížka patří do oddělení erotické literatury, jak trefně poznamenal při křtu na jaderné fakultě odborný redaktor prof. RNDr. Petr Kulhánek, CSc. Podtitul ale vše vysvětlí: Termojaderná fúze a ITER.