Rubriky

Jak zařídit silný a trvalý zdroj energie pro planetu? Nad tím se nezamýšlí nikdo menší než slavný fyzik Stephen Hawking. K překvapení všech na své přednášce 2. února uvedl, že černá díra o hmotnosti menší hory by mohla uspokojit energetickou potřebu celé Země. Dělá si legraci? Asi ne - tento slavný vědec se zabývá zkoumáním černých děr již velmi dlouho.

Na nejsevernějším místě, kam míří pravidelné letecké linky, leží skladiště s bohatstvím celosvětového významu. Jde o Svalbard Global Seed Vault – podzemní ledové úložiště 865 000 vzorků semen 5105 druhů pozemských rostlin ze 217 zemí. Při teplotě – 18 °C zde na policích spí semínka zabalená do plastových krabic... Pokud by na Zemi nastala katastrofa globálního rozsahu, ať přírodní nebo válečná, jak by lidé – pokud by nějací zbyli – obnovili ekosystémy? Co by zaseli, čím by se živili? Možná prozíravost, spíše než pesimismus, vedly k vybudování speciální banky semen nejrůznějších plodin a rostlinných druhů.

Své domy vytápí a vaří v nich pomocí otevřeného ohně živeného biomasou (dřevo, zvířecí trus, odpady) nebo uhlí okolo 3 miliard lidí. Více než 4 miliony lidí ročně předčasně umírají na nemoci spojené se znečištěním vzduchu v jejich obydlích díky spalování pevných paliv. Více než 50 % předčasných úmrtí dětí do 5 let je způsobeno pneumonií – zápalem plic – vyvolaným vdechováním znečištěného domácího vzduchu. Na 3,8 milionu předčasných úmrtí ročně způsobených nepřenosnými nemocemi – včetně cévních mozkových příhod, ischemické choroby srdeční, chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN) a rakoviny plic – se přičítá tomu, že jsme vystaveni znečištěnému ovzduší v domácnostech.

Mluví-li se v poslední době o energetice, pak jsou ústředím tématem především emise skleníkových plynů a hrozba globálního oteplování. Jak by to však vypadalo, kdybychom spočítali, kolik lidí energetika připraví o život? Uvažujme různé dnes používané energetické zdroje v celém jejich životním cyklu – od dolování surovin přes výstavbu elektrárny a její provoz až po likvidaci odpadů. Na toto téma už vzniklo několik studií, možná budeme jejich výsledky překvapeni.

V listopadu 2015 uvedli ve Spojeném království do provozu demonstrační vitrifikační linku. Plnorozsahový GeoMelt In-Container Vitrifikátor (ICV) je výsledkem spolupráce Národní jaderné laboratoře ve Velké Británii (NNL) a specializované firmy Kurion z USA. Po dokončení všech zkoušek bude nasazen v Sellafieldu ve Velké Británii.

Teorie vývoje Země předpokládají, že v době, kdy do rodící se planety narazilo vesmírné těleso velikosti Marsu, byl povrch Země pokrytý oceánem žhavého magmatu. Před 4,5 miliardami let se tehdy zrodil i Měsíc. Rotace mladé Země zřejmě vývoj tohoto gigantického oceánu magmatu, rozlévajícího se po zemském jádru, ovlivnila. Kdybychom přesněji znali všechny okolnosti, mohli bychom se dozvědět více o tektonice zemských desek, které se na magmatu začaly utvářet a pohybovat.