Rubriky

Trpíte arachnofobií? Nejezděte do Austrálie! Při větrném jasném počasí na konci podzimu (květen) a začátkem jara (srpen) se občas nebe zatáhne mračnem pavoučků. Právě v těchto dnech „prší“ z nebe v jižní Austrálii milióny těchto tvorečků na dlouhých bílých vláknech. Pokrývají krajinu jako sníh, jejich vláknům se také říká „andělské vlasy“. Podobný jev pozorovali v roce 2014 i v Arizoně (https://www.youtube.com/watch?t=98&v=UH6bjsJf2tQ).

Elon Musk, šéf automobilky Tesla Motors, představil 30. dubna nový ambiciózní produkt firmy – velkokapacitní baterie pro domácí skladování elektřiny. Domy i kanceláře, které odebírají elektřinu ze solárních panelů, si díky nim mohou uskladnit přebytečnou elektřinu z období, kdy svítí slunce, a využít ji kdykoli, kdy je pod mrakem, nebo i v noci.

Možná si pamatujeme ze školy pokus: z elektrod ponořených do sklenice s vodou se po zapojení elektrického obvodu začnou uvolňovat bublinky – na jedné straně kyslíku, na druhé vodíku. Což jsme mohli dokázat atraktivním třasknutím... Elektrolýzou se vodík sice dá získat, ale vzhledem ke spotřebě elektřiny to vyjde draho. U nás s vodíkovými technologiemi experimentuje např. ÚJV Řež.

Vědci z univerzity Sun Yat-sen v Guangzhou v Číně poprvé použili experimentální techniku pozměnění genů na lidském embryu. Pokus na neživotaschopných embryích byl úspěšný jen částečně. Zprávu přinesly Nature News. Studie vyšla 18. dubna 2015 v časopise Protein & Cell. Okamžitě se rozhořela debata o rizicích takového počínání a o etice.

Zdá se vám titulek článku „ujetý“? Vždyť 70 % povrchu Země tvoří oceány! Ale vážně – bude v budoucnu opravdu dostatek pitné vody pro každého? Věřte nevěřte, tato otázka nemá jednoduchou odpověď. Lidstvo se množí a spotřebovává zásoby pitné vody rychleji, než se stíhají obnovit. Vědci o tom debatovali 27. dubna na 15. Memoriálu Isaaca Asimova v Americkém muzeu přírodních věd v New Yorku.

V noci 12. května vykolejil u Filadelfie regionální vlak č. 188 směřující z Washingtonu do New Yorku. Lokomotiva se ihned oddělila, šest vagónů se převrátilo a zdemolovalo tak, že záchranáři museli cestující vyprošťovat hydraulickým náčiním. Z 238 pasažérů jich sedm zemřelo a přes 200 bylo zraněno. Toto nedávné neštěstí znovu oživilo úvahy, zda se pasažér může při cestování vlakem preventivně ochránit nebo snížit pravděpodobnost úrazu. V automobilové dopravě se z dlouhodobých statistik usuzuje, že bezpečnější je sedět vzadu, nejnebezpečnější je prý sedadlo vedle řidiče. Jak je to ve vlaku?