Rubriky

Článků v rubrice: 326

Největší pohyblivá struktura v dějinách

Celá londýnská katedrála svatého Pavla by se schovala pod velkolepý oblouk, který vyprojektovalo konsorcium amerických, francouzských a ukrajinských firem. Oblouk se nazývá NSC (New Safe Confinement) a bude překrývat stávající sarkofág nad havarovaným čtvrtým černobylským reaktorem. Konstrukce bude 113 metrů vysoká, 257 metrů široká a 150 metrů dlouhá a bude vážit 20 000 tun.

Je ti teplo, děvenko Země?

Přirozenému skleníkovému efektu vděčíme za přijatelnou teplotu na Zemi už odedávna. Udržoval na Zemi stabilní teplotu 15 °C. Je ale již prokázaným faktem, že v posledních letech se jeho působení posiluje – průměrná teplota na Zemi roste. Naproti tomu není prokázáno (a názory se různí), zda globální oteplování nezpůsobují ještě jiné mechanismy a zda růst množství skleníkových plynů v atmosféře způsobuje svou činností člověk.

Čtenářské okénko

Český klub skeptiků Sisyfos není veřejnosti znám jen díky anticeně Bludný balvan udělované za matení české veřejnosti. V jeho režii jsou také kvalitní polemické a populárně-vědecké přednášky pro veřejnost v budově AV v Praze (www.sisyfos.cz).

Předávání cen v soutěži Cena ČEZ a vyhlášení dalšího ročníku

21. března 2005 proběhlo v rámci Slavnostního koncertu ke Dni učitelů ve Státní opeře v Praze vyhlášení výsledků a předání cen vítězům soutěže Cena ČEZ 2004 Vítězem v soutěži diplomových prací se stal pan Miroslav Kopřiva, studující VŠB Technické univerzity Ostrava, s prací „Uplatnění přečerpávací vodní elektrárny 50 MW při zajišťování systémových služeb pro distribuční soustavu“, druhá je Blanka Nosková z ČVUT, která řešila „Ekonomické porovnání různých typů tepelných čerpadel“, a třetí Martin Galetka z VŠB TU Ostrava uspěl s řešením problému „Úzká místa v přenosové soustavě“.

Natočili jsme to!

Málokdo se dostane dovnitř do jaderné elektrárny. Ještě méně je těch, kdo někdy byli uvnitř reaktorové haly. Ale asi vůbec nikdo (kromě zaměstnanců, samozřejmě) neviděl na vlastní oči jak se vyměňuje palivo v otevřeném reaktoru. Natočili jsme to pro vás!

Elektronový mikroskop

Vytváří obraz vzorku pomocí proudu elektronů, které mají kratsší vlnovou délku než viditelné světlo. Může proto studovat i objekty tak malé, že na ně optický mikroskop „nestačí“. Vlnová délka elektronů závisí na urcyhlovacím napětí mikroskopu.

... 1 « 45 46 47 48 49 50 51 » 55 ...

Nejnovější články

Průmyslový odpad se mění v nový typ horniny

Průmyslový odpad se může proměnit v horninu za pouhých 35 let. To je něco úplně jiného, než tisíce nebo miliony let, po které vznikají běžné horniny.

Keratin opravuje lidské zuby

Keratin, který se dá získat nejen z ovčí vlny, ale i dalších chlupů či vlasů, by se podle nové studie mohl použít k opravě skloviny a prevenci zubního kazu. Brzy by se mohl objevit i ve vaší zubní ordinaci.

ITER se připravuje na wolframovou stěnu

Za materiál, který bude pokrývat vnitřní stěny vakuové komory tokamaku ITER, bylo standardně považováno beryllium, s výjimkou tepelně nejvíce namáhaného údolí komory ...

Co jste nevěděli o blescích

Učili jsme se, že blesky vznikají třením vzdušných mas, oblaků a ledových krystalků v nich. Nové simulace ukazují, že blesky na Zemi jsou vyvolány silnou řetězovou reakcí částic ...

Deset let od prvního důkazu gravitačních vln

LIGO, Virgo a KAGRA slaví výročí první detekce gravitačních vln a oznamují ověření teorie Stephena Hawkinga o oblasti černé díry. 14.

Nejnovější video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

close
detail