Rubriky

Miroslav Kudrna pracuje více než 19 let v Portugalsku pro firmu která vyrábí foliovníky (skleníky, kde je sklo nahrazené folií) a kovové haly. Při své práci přemýšlí a dívá se kolem sebe. A napadají ho všelijaké věci: například jak pomoci zemědělcům pro které foliovníky vyrábí, aby si na svém pozemku více vydělali, aniž by jim to přineslo práci navíc. Jedno z řešení je propojit pěstování potravin s výrobou energie. Na dálku jsme s ním udělali on-line rozhovor o jeho vizích.

Semafory dnes najdeme na většině hlavních ulic ve městech po celém světě. Červená, žlutá a zelená světla nám dají vědět, kdy je bezpečné projet nebo jít pěšky přes ulici, kdy zastavit a nechat ostatní řidiče, cyklisty a chodce, aby pokračovali v cestě. Jak to všechno začalo?

Nejbáječnější vlastností vědy a opravdových vědců je pochybování. Věda je založena na prověřování, ověřování, pochybnostech a jejich vyvracení, na důkazech. Na otázku v nadpisu zřejmě každý laik odpoví „ano“, protože je to tak tradováno po desetiletí. Nic ale není jenom černé nebo jenom bílé. Podívejme se na zajímavý rozhovor vědců, který pro nás zaznamenal Rod Adams, americký odborník na jadernou energii s bohatými zkušenostmi v oboru malých reaktorů a jaderných pohonů, zakladatel https://atomicinsights.com a Adams Atomic Engines, Inc. a popularizátor vědy.

Mezinárodní agentura pro atomovou energii (IAEA) odesílá první šarži testů k rychlé detekci koronaviru a doprovodného ochranného vybavení do více než 40 členských zemí. Jedná se o testovací technologii odvozenou od jaderných metod. MAAE reaguje na žádosti přibližně 90 členských států o podporu při zvládání rostoucího počtu nakažených. Několik zemí oznámilo významné finanční příspěvky na úsilí MAAE při řešení pandemie.

Ve světě roste poptávka po manganu - kovu důležitém pro výrobu baterií (zejména do rozvíjejících se elektromobilů) a pro chemický a ocelářský průmysl. A roste i jeho cena. Kanadská firma Euro Manganese již několik let dělá průzkumy na odkalištích, která představují starý těžební opad, v  okolí uhelné elektrárny Chvaletice ve východních Čechách (prostřednictvím české společnosti Mangan Chvaletice s. r. o., jejímž je společníkem). Firma odhaduje, že ve zdejších uložených odpadních kalech by mohlo být 23 miliónů tun manganu. Jedná o připravovaném využití s místními občany a s potenciálními odběrateli z Evropy, Asie a Ameriky. Připravuje ověřovací jednotku, která by vyráběla vzorky produktů z manganu. Předpokládá, že vzorky se použijí pro navrhování a testování katod v kombinaci se specifickými lithiovými, niklovými a kobaltovými zdroji pro použití v automobilových lithium-iontových bateriích. Některé materiály se budou testovat ve spojení se špičkovými speciálními ocelemi, hliníkem a pro další chemické a technologické aplikace.

Už to tak vypadá. Od svého vzniku se Země koupe v moři kosmického záření i svého vlastního záření z pozemských hornin. A s ní všechno živé, co na Zemi je. Nedávné odborné studie biologických efektů záření prováděné od úrovně přírodního pozadí až k téměř nulové radiaci ukazují, že úplná nepřítomnost ionizujícího záření není pro organizmy dobrá. Jsou to například experimenty s mikroby a buňkami lidských plic, které prováděli vědci na státní universitě Nové Mexiko, či s různými druhy bakterií, jejichž růst se zpomaloval v podmínkách nedostatku radiace. To vše odporuje tradiční hypotéze bezprahovosti účinků ionizujícího záření.