Rubriky

Vláda aut v centru Madridu je u konce. Od listopadu 2018 je tato část města až na několik výjimek uzavřena pro všechna auta. I v jiných městech budou obdobně přísné zásahy proti automobilům. Oslo zakazuje parkování na ulicích a přeměňuje je na pěší zóny a cyklostezky. Paříž a Brusel připravují dny bez automobilů. Jiná města, například Mexiko City, Atény a Řím, plánují zákaz vjezdu pro naftové automobily.

V posledních šesti letech ve světě významně roste elektromobilita dopravy v souvislosti s postupným omezováním a zákazy používání automobilů poháněných motory s vnitřním spalováním. Elektromobily nabízejí technické a jiné výhody oproti automobilům poháněných benzínem nebo naftou. Mají například menší počet pohyblivých částí, vyšší účinnost, nižší provozní náklady, menší hlučnost, žádné výfukové zplodiny a žádné emise oxidu uhličitého, pokud jsou poháněny čistou elektřinou z bezuhlíkových zdrojů. Jejich prozatímní hlavní nevýhodou jsou vyšší pořizovací náklady.

Unie angažovaných vědců USA (Union of Concerned Scientists, UCS) byla po celá desetiletí význačným odpůrcem jaderné energie. V současné době ale tato organizace našla velkou odvahu a přihlásila se k podpoře jaderné energie. Její ředitel Ken Kimmel je například pro vytvoření zvláštního fondu na zachování provozu existujících jaderných elektráren v USA. Zdůvodnění radikální změny stanoviska UCS bylo uveřejněno v její nedávné zprávě. V ní se například uvádí, že uzavírané jaderné elektrárny v USA jsou často nahrazovány elektrárnami spalujícími uhlí nebo plyn, které zvyšují emise CO₂. Ve zprávě se dále konstatuje, že přechod od jaderné energie k uhlí a plynu se zřetelně uskutečňuje v Německu, kde rozhodnutí kancléřky Angely Merkelové zbavit se všech jaderných elektráren vede k větší závislosti na fosilních palivech. Stát, který ještě nedávno byl v čele úspěšného boje proti změně klimatu, ale dnes kácí lesy, aby mohl otevřít nový  hnědouhelný povrchový důl, slouží jako varování, kam až může dospět protijaderná ideologie.

Po rozhodnutí, že země odstaví kromě jaderných elektráren i uhelné, se v samotném Německu, v dalších evropských státech a dokonce i v Bruselu začínají ozývat obavy, jak tento energetický experiment dopadne a kdo jej nakonec zaplatí. Komentátor deníku Die Welt Daniel Wetzel je shrnul do konstatování, že Německo začíná experimentovat na vlastním těle, protože současný zásah do energetického trhu je ještě vážnější a riskantnější než ukončení provozu jaderných elektráren. Bude to nákladné, riskantní a pro ochranu klimatu málo prospěšné. Může to vůbec skončit dobře? ptá se Wetzel.

Možná jste tam už byli. Tropical Islands, obří vodní park jižně od Berlína, je poměrně častým cílem většinou jednodenních, méně už dvoudenních zájezdů. Logicky sem lákají především vodní radovánky, zarámované kulisou tropů v obřím „skleníku“, asi 130 km severně od Drážďan, dobře a rychle dostupné krátkou odbočkou z dálnice do Berlína u obce Staakow.

Život bez aut, autobusů či letadel si už dnes neumíme představit. Spolu s tím se neoddělitelnou součástí našich každodenních životů staly i pneumatiky. Jaké byly klíčové momenty v dějinách plášťů a kdy získaly podobu, v jaké je známe dnes? Objevení gumy, jednoho z nejvýznamnějších průmyslových materiálů, je dílem náhody. Při jednom pokusu se na přírodní kaučuk omylem vysypala síra, čímž vznikl materiál pružný a přitom pevný, který dodnes nabízí nespočetné množství využití. První patentovaná pneumatika Roberta Williama Thomsona předběhla svoji dobu. Navzdory jeho průkopnickému přístupu nenašla prakticky žádné využití a upadla v zapomnění. Vývoj postupuje - dnešní výrobci pracují na stále bezpečnějších, výkonnějších a úspornějších pneumatikách i na nových materiálech. Novátorský a ekologický přístup přinesla společnost Continental, která například našla způsob, jak uspokojit zvyšující se poptávku po přírodním kaučuku.