Rubriky

Klasickým přístupem k řízení projektů je rozdělení rizik do tří samostatných kategorií. První zahrnuje známá rizika, druhá neznámá rizika a třetí nepoznatelná rizika, často označovaná jako „neznámá neznámá“. Tento přístup klasifikace rizik se používá ve většině velkých projektů. Projektoví manažeři kategorizují rizika jako způsob, jak navrhnout nejlepší strategii pro zmírnění jakéhokoliv rizika, které se vyskytne nebo by mohlo vyskytnout. ITER jako první projekt svého druhu není výjimkou.

Každý rok se v českých domácnostech a firmách spotřebují miliony tonerových kazet do laserových tiskáren. Především kvůli nízké ceně dávají lidé přednost takzvaným kompatibilním tonerům do laserových tiskáren od neznámých výrobců. Tyto tonery nejenže nedosahují kvalit tonerů originálních, ale navíc mohou obsahovat nebezpečné látky včetně karcinogenů – styrenu či benzenu či dioxinu DekaBDE. Na rozdíl od originálních nebo renovovaných tonerových tiskových kazet ty kompatibilní nelze renovovat ani jinak ekologicky zpracovat, a tak končí přímo ve spalovnách nebo ještě hůře v rozporu s platnou legislativou na skládkách komunálního odpadu, čímž poškozují životní prostředí.

Dopřát dětem ze školy Spring Dales Public School v tibetské vesnici Mulbekh, aby se učily pravidelně také vědy, to bylo cílem projektu Česká věda do Malého Tibetu. V létě bude dokončena nová budova s třídami-laboratořemi pro výuku fyziky, chemie, biologie a informačních technologií. Malý Tibet je označení části kašmírského území známého také pod názvem Ladak. Od roku 1947 je celý Kašmír předmětem územního sporu mezi Indii, Pákistánem a Čínou. Podpora vzdělávání je tím nejlepším, co můžeme lidem žijícím v tomto území dát.

Obrovské přírodní požáry letos pustošily Arktidu - velké oblasti severského lesa od Sibiře, přes Aljašku a severní Kanadu, až po Grónsko a Skandinávii. Uvolnily v roce 2019 více CO₂ než v kterýkoliv jiný rok v posledních dvaceti letech, kdy bylo zahájeno jejich satelitní sledování. Požáry vypukly v severních bažinatých oblastech Sibiře začátkem června. V normálním případě takové požáry trvají jen několik dní, ale tentokrát některé z nich trvaly 6 týdnů. Výsledkem bylo rychlé uvolnění 121 megatun CO₂, což bylo více, než tvořily belgické emise v roce 2017. Předcházející rekord v roce 2004 byl 110 megatun. Sezona arktických požárů trvá od července do srpna a požáry mohou pokračovat i o několik týdnů déle. Očekává se, že v budoucnosti budou arktické požáry ještě krutější a častější.

Drony všeho druhu jsou čím dál populárnější, až to leckde začalo vadit. Někde mohou být drony opravdu nebezpečné – například na letištích – jinde mohou nezvaně nahlížet svými kamerkami do soukromí lidí třeba opalujících se na balkonech v rouše Evině či Adamově. Společnost Kaspersky spustila nový typ zabezpečení, který organizacím a majitelům nemovitostí pomáhá s ochranou před neoprávněným vniknutím civilních dronů na jejich pozemek. Díky kombinaci senzorů, které využívají laserové snímání, a technologií strojového učení dokáže Kaspersky Antidrone automaticky zpozorovat, identifikovat a zabránit bezpilotnímu stroji v proniknutí do nepovolené oblasti. Velkou výhodou je navíc fakt, že dron nepřijde k újmě.

Pozor, pozor, týmová soutěž pro fyzikální nadšence! Pokud jste středoškoláci a baví Vás fyzika či matematika, neváhejte složit až pětičlenný tým a přijít 14. 2. 2020 do Prahy zasoutěžit si a změřit síly se soupeři z celé Evropy!