Rubriky

Mezinárodním dnem radiologie je 8. listopad a my proto přinášíme připomínku objevu rentgenových paprsků a perličky z jejich současného širokého použití. Profesor Röntgen by se velice podivil tomu, co vlastně také vynalezl.

Technologie umělé inteligence, o kterých se nejvíc mluví v souvislosti s roboty nebo autonomními auty, pronikají do všech odvětví včetně energetiky. Jejich provoz je ale energeticky tak náročný, že vzniká otázka, zda samotná podstata umělé inteligence nezakládá při jejím využití v energetice nebezpečný střet zájmů. Nebudeme nakonec vyrábět více a více elektřiny jen proto, aby jí technologie umělé inteligence mohly více a více spotřebovávat?

Z materiálů Občanské bezpečnostní komise Jaderné elektrárny Dukovany vám přinášíme zajímavý článek o výstavbě nových bloků v Dukovanech. Podle ASEK (aktualizace státní energetické koncepce) se počítá s náhradou současných čtyř bloků o celkovém výkonu 2 000 MW novými bloky o přibližně stejném instalovaném výkonu. Zde jsou hlavní mýty o výstavbě a komentář k nim:

Stavební týmy plní stavební smlouvy, zatímco nasmlouvaní dodavatelé organizace ITER začínají instalovat první komponenty. V prostoru budoucího reaktoru tokamaku ITER se staví ve třísměnném režimu - dvě plné pracovní směny ve dne a třetí směna v noci. Ta je věnovaná nastavování pohyblivého lešením a bednění při přípravě na úkoly následujícího dne. Evropská domácí agentura odpovědná za inženýrství a stavitelství usiluje o splnění důležitého termínu v kalendáři stavby ITER: březen 2020. Pro hlavní instalační činnosti bude zapotřebí mít hotovou cestu pro první pohyb jeřábu mezi Montážní halou (Assembly Hall) a Budovou tokamaku (Tokamak Building). Dnes tu pracuje více než 2 000 osob, ale v příštích měsících se tato oblast staveniště zaplní lidmi ještě více. Organizace ITER se nyní připravuje k podávání nabídek hlavních smluv týkajících se montážních a instalačních prací.

Průmyslově založené české země přivítaly koncem 19. století elektřinu s velkým nadšením a začaly ji rychle využívat v osvětlování soukromých i veřejných prostor, v dopravě i ve výrobě. Češi nebyli jen pasívními příjemci překotného rozvoje energetiky, ale sami se na něm aktivně podíleli. Některé vynálezy či postupy se přitom staly vzorem i pro zbytek světa. Příkladem mohou být Kaplanova turbína, která se dnes používá ve vodních elektrárnách na celém světě, vývoj a výroba parních kotlů nebo zavádění hromadného dálkového ovládání (HDO). Mluvíme-li o umu českých rukou a hlav, musíme zdůraznit, že v počátcích rozvoje jaderné energetiky bylo jen 9 zemí na celém světě, které byly schopné ovládnout řetězovou štěpnou reakci a postavit a provozovat vlastní jadernou elektrárnu. Československo bylo jednou z nich!

Šest energetických zdrojů funguje a dodává elektřinu už od začátku republiky. Jsou to tři vodní elektrárny, které pamatují vznik Československa v roce 1918: elektrárna Želina u Kadaně, Hučák v Hradci Králové a Čeňkova pila na Klatovsku. Dalších osm fungujících vodních elektráren pak pochází z období první republiky. Dlouhodobě ale fungují i uhelné zdroje. Nejstarším rodokmenem se pyšní Energocentrum Vítkovice, kde se elektřina vyráběla již v roce 1897. Před dvěma lety oslavila sto let lokalita Trmice u Ústí nad Labem, kde současná teplárna nahradila na stejném místě stojící původní elektrárnu z roku 1916. Od roku 1914 se elektřina vyrábí i v Poříčí u Trutnova.