Rubriky

Keratin, který se dá získat nejen z ovčí vlny, ale i dalších chlupů či vlasů, by se podle nové studie mohl použít k opravě skloviny a prevenci zubního kazu. Brzy by se mohl objevit i ve vaší zubní ordinaci. Po extrakci keratinu – proteinu obsaženého se ve vlasech, kůži a nehtech – z vlny a po jeho aplikaci na zuby vědci zjistili, že látka vytváří ochranný krystalický povlak, který napodobuje přirozenou zubní sklovinu. Toto zjištění by mohlo v příštích dvou až třech letech nastartovat nízkonákladovou léčbu raného zubního kazu. Své závěry zveřejnili vědci 12. srpna v časopise Advanced Healthcare Materials.

Za materiál, který bude pokrývat vnitřní stěny vakuové komory tokamaku ITER, bylo standardně považováno beryllium, s výjimkou tepelně nejvíce namáhaného údolí komory – divertoru, kde beryllium bude nahrazeno wolframem. Wolfram je mimořádně tepelně odolný, ale je také relativně bohatým zdrojem nečistot, a proto měl být divertor ošetřen výkonnými vývěvami. Dnes vidíme vše jinak. Vakuová komora bude na celém povrchu ošetřená tak zvanou boronizací.

Učili jsme se, že blesky vznikají třením vzdušných mas, oblaků a ledových krystalků v nich. Nové simulace ukazují, že blesky na Zemi jsou vyvolány silnou řetězovou reakcí částic přilétajících do atmosféry z vesmíru. Nová studie tvrdí, že energie potřebná pro bouřky by mohla pocházet z laviny elektronů vybuzených extraterestriálním kosmickým zářením.

LIGO, Virgo a KAGRA slaví výročí první detekce gravitačních vln a oznamují ověření teorie Stephena Hawkinga o oblasti černé díry. 14. září 2015 dorazil na Zemi signál, který nesl informace o dvojici vzdálených černých děr, které se spirálovitě přibližovaly a spojily. Signál urazil rychlostí světla asi 1,3 miliardy let, aby se k nám dostal — ale nebyl to světelný signál. Byl to jiný druh signálu: chvění časoprostoru zvané gravitační vlny, které poprvé předpověděl Albert Einstein před 100 lety. Toho dne před 10 lety provedly dvojité detektory laserové interferometrové observatoře gravitačních vln (LIGO) vůbec první přímou detekci gravitačních vln. Spolupráce LIGO a Virgo to oznámila světu v únoru 2016, po šesti měsících analýzy a ověřování.  

Poradní rada evropských akademií věd (EASAC) zveřejnila komplexní zprávu o alternativách masa. V době, kdy EU zvažuje strategii pro bílkoviny na podporu udržitelných potravinových systémů, zpráva zkoumá rychle rostoucí svět alternativ masa, od rostlinných a hmyzích bílkovin až po mikrobiální fermentaci a kultivované maso. Zpráva nabízí tvůrcům politik vědecky podložený plán pro vyvážení klimatických závazků, veřejného zdraví a odolnosti potravinového systému. Politické rámce však zaostávají za vědeckým a technologickým vývojem. „EU musí jednat nyní, pokud chce zůstat o krok napřed v zajištění potravinové bezpečnosti a splnit své cíle v oblasti klimatu a biologické rozmanitosti. Měla by vytvořit politiky, které podporují inovace v alternativách masa a zároveň zajistí bezpečnost potravin a ochranu spotřebitelů,“ říká profesor Bert Rima, předseda pracovní skupiny složené z odborníků nominovaných evropskými akademiemi věd. „Budoucí generace Evropy pravděpodobně vyrostou s menším množstvím masa na talíři – a to může být nezbytné i prospěšné. Zpráva nabízí pokyny, které lidi povzbudí k jedení menšího množství masa a umožní jim lepší výběr.“

S podstatným nárůstem lesních požárů v Evropě v letošním roce, uprostřed rekordních such a extrémních veder, se ukazuje jako zásadní problém pro celý evropský region také dostupnost vody pro chlazení datových center. Zatímco průmyslové debaty se z velké části soustředily na prudce rostoucí požadavky na energii, nedostatek vody nyní představuje stejně naléhavé riziko pro udržitelnost a odolnost rychle se rozšiřující digitální infrastruktury.