Rubriky

Toxické emise z jednoho automobilu ze 60. let jsou asi stejně vysoké jako ze sta moderních automobilů. Nemalou zásluhu na radikálním snížení těchto emisí má objev katalytických konvertorů (hovorově katalyzátorů). Tato zařízení v posledních čtyřiceti letech zabránila emisím znečišťujících látek ve výši až jedné miliardy tun. Spotřebitelé, politici a aktivisté žádají ještě více, protože moderní katalytické konvertory mohou snížit emise o více než 90 %. Proto se vědci a inženýři snaží tato zařízení stále vylepšovat, aby se plnily stále přísnější požadavky na čistotu ovzduší.

Evropská agentura pro ITER - F4E a ITER International Organization oslavily historický okamžik, když se staveniště největšího fúzního zařízení na světě - tokamaku ITER - připojilo k francouzskému operátorovi elektrické sítě RTE (Réseau de transport d'électricité) vysokonapěťovým vedením 400 kV. Do té doby elektřinu na staveniště dodávalo dočasné připojení na nedaleký Výzkumný ústav pro atomovou energii - francouzský CEA, které poskytovalo 15 000 V. Aby bylo dosaženo tohoto významného milníku, týmy techniků pracovaly téměř rok.

Na začátku zimy obvykle dáváme článek o úsporách topení, spotřeby teplé vody, izolacích apod. Pro letošek změníme téma a podumáme nad správným osvětlením. Průměrný člověk stráví v místnostech osvětlených umělým světlem asi 2 000 hodin ročně. Nejvíce je to právě v blížících se chladných měsících, kdy jsou dny výrazně kratší než noci. Na kvalitu osvětlení v interiéru je proto v tomto období potřeba brát obzvlášť velký ohled. Na co si dát pozor a jak svůj dům či byt osvětlit co nejpraktičtěji, aby vám bylo umělé světlo nápomocné ve všech situacích a zároveň dokreslovalo aktuální atmosféru v interiéru? Pomůže několik praktických rad. A také se zamyslíme nad zdravotními účinky umělého světla.

Crohnovu chorobu, ale i další onemocnění střev a trávicího ústrojí bude možné odhalit z pouhého dechu. Vědci z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR v Praze publikovali ve vědeckém časopise Journal of Breath Research nadějné výsledky výzkumu provedeného společně s Klinickým a výzkumným centrem pro střevní záněty ISCARE. Na obzoru je nový, rychlý a neinvazivní způsob diagnózy mnoha závažných autoimunitních onemocnění.

V případě průmyslové či energetické havárie s výskytem většího množství radiojódu (tj. izotopu jódu ¹³¹I ) v životním prostředí je nezbytné zabezpečit monitorování radioaktivního jodu ve štítné žláze u velkého počtu obyvatel. V České republice zajišťuje toto monitorování SÚRO (Státní ústav radiační ochrany) v Praze a jeho Centrální laboratoř radiační monitorovací sítě. Do monitorování lze zapojit také další odborná pracoviště vybavená nezbytnými přístroji, např. pracoviště nukleární medicíny provádějící terapii onemocnění štítné žlázy jodem 131 (v ČR je šest takových pracovišť). Systém pro rozsáhlá měření ¹³¹I u velkého počtu osob najednou však dosud neexistoval. To bylo motivací vývoje takového systému v SÚRO v.v.i. Vývoj, návrh, konstrukci a otestování systému umožnila finanční podpora poskytnutá ústavu a společnosti Envinet, a. s., (nyní NUVIA a. s.) ze strany Ministerstva vnitra ČR v rámci Programu výzkumu, vývoje a inovací a Programu bezpečnostního výzkumu pro potřeby státu.

Radiace (ionizující záření) není vidět, není cítit ani slyšet. Proto vzbuzuje obavy. Poplašné zprávy o tom, že se nad Evropou vznáší radioaktivní mrak tu jódu, tu rubidia, klidu nepřidají, zvlášť když běžný laik neví "jak moc" a tudíž "je-li to nebezpečné, či ne". Ověřit si skutečnou radiační situaci můžeme snadno na webu SÚJB (Státní úřad pro jadernou bezpečnost) nebo SÚRO (Státní úřad pro radiační ochranu). O síti včasného zjištění a státním systému monitorování radiace i nových programech zapojení veřejnosti jsme psali v článku Ochrana obyvatel ČR před radiací - MONRAS, RAMESIS, SAFECAST. Nyní se rýsuje další z projektů SÚRO - nízkonákladový pasivní dozimetr pro hodnocení externího ozáření osob.