Rubriky

Bez 3D tiskáren už se takřka neobejde žádné konstrukční oddělení či průmyslový provoz. Firmy u 3D tiskáren oceňují rychlost a dostupnost výroby prototypů i funkčních dílů nebo unikátní mechanické vlastnosti vytištěných výrobků. Pro průmyslové 3D tiskárny již není problém vytvářet náhradní díly k různým zařízením, na jejichž dodání by se muselo jinak dlouho čekat. Podle odborníků ale nástup 3D tiskáren v průmyslu neznamená zánik tradičních technologií, jakými jsou obrábění, odlévání nebo vstřikování do forem. 3D tisk možnosti výroby rozšiřuje a stávající technologie doplňuje. Firmy dnes díky 3D tisku ročně ušetří statisíce až miliony korun, investice do 3D tiskáren se vracejí už v řádu měsíců či týdnů.

FYKOSí Fyziklání je soutěž pětičlenných týmů pořádaná FYzikálním KOrespondenčním Seminářem - FYKOS - pod záštitou Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Během 3 hodin mají soutěžící za úkol vyřešit co nejvíce příkladů z různých okruhů matematiky a fyziky za co možná nejvyšší počet bodů. Soutěž je rozdělená do 3 kategorií (A, B, C) podle věkového složení týmu. Prvních pět týmů v každé kategorii získá hodnotné ceny a nehynoucí slávu!

Při pohledu na změť trubek na obrázku vás napadne, že je to dílo šíleného umělce zobrazující spletitost lidského osudu. Autor kovové džungle však není sochař, ale inženýr, či spíše tým inženýrů. Chladivo proudící zdánlivým kovovým chaosem musí odvést energii termojaderné reakce. U experimentálního zařízení do prostoru, u budoucí elektrárny do parogenerátoru.

Na Vítkovické střední průmyslové škole v Ostravě-Hrabůvce proběhlo 7. března 2018 Krajské kolo soutěže ve stavění jeřábů ze špejlí. Projekt navázal na školní kola soutěže v jednotlivých školách. Finančně jej podpořilo statutární město Ostrava. V Krajském kole spolu bojovalo celkem 8 družstev.

V rámci konference OSN o změně klimatu, konané v Německu dne 8. listopadu 2017, byla uveřejněna zpráva organizace Energy for Humanity, v níž se konstatuje, že německá politika ústupu od jaderné energie zhoršuje situaci v oblasti ochrany klimatu tím, že postupně uzavírá bezemisní jaderné elektrárny a zvyšuje závislost země na spalování uhlí na desítky let dopředu, a to navzdory vynakládání stovek miliard na investice a dotační programy do obnovitelných zdrojů. Politiku „Energiewende“ vyhlásila německá vláda poté, co rozhodla o uzavírání jaderných elektráren v reakci na poničení japonské jaderné elektrárny Fukušima vlnou cunami z března 2011. V té době dodávalo 17 jaderných reaktorů Německu přibližně 25 % z celkové spotřeby elektřiny. Ve zprávě se uvádí, že Německo je dnes daleko největším emitentem skleníkových plynů v EU s podílem 18,3 %. Německo nesnižuje emise tak rychle jako ostatní velcí znečišťovatelé a je dnes na 14. místě z 23 analyzovaných zemí. Tím, že vyváží elektřinu z fosilních paliv, přispívá i k intenzitě emisí v sousedních zemích.

Český inovátor Jan Plomer pracuje na vývoji setrvačníkové baterie pro krátkodobou akumulaci elektrické energie. Za svůj projekt získal ocenění v soutěži E.ON Energy Globe v kategorii Nápad. Hlavním přínosem  je úspora nákladů a energie. Například je možné u hybridních a elektrických vozidel při brzdění krátkodobě akumulovat kinetickou energii, kterou je možné poté opět využít na rozjezd. Setrvačník sníží spotřebu energie, resp. u hybridních vozidel i paliva, a tím se sníží i emise. Výhodou akumulace energie pomocí setrvačníku je také to, že zařízení nevyužívá žádné chemické látky jako běžné baterie.