Rubriky

Navzdory všem skeptikům, pochybovačům a „nepřátelům“ práce na projektu fúzní elektrárny začíná. Novinářská kachna? Vůbec ne. Je dobře známo, že ověření vědecké a zejména technologické proveditelnosti fúzního reaktoru leží na bedrech budovaného tokamaku ITER. Také je známo, že ITER nebude vyrábět elektřinu. To bude úkolem demonstrační elektrárny, pro kterou se vžil název DEMO. Zatímco tokamak ITER staví v ruku v ruce Evropská unie a šest dalších států, DEMO si postaví každý partner sám. Projektovat začaly Korea, Čína, Indie, Japonsko a Evropská unie.

Obsáhlý článek o fúzní elektrárně si také můžete přečíst v časopise Energetika, č. 3/2015, str. 136.

Výzkum britských fykologů, zaměřený původně na extrémní biotopy a adaptace řas například vůči překyselenému prostředí vrchovinných rašelinišť nebo vůči zasířené vodě minerálních pramenů, může v průmyslové praxi zásadním způsobem změnit současný pohled na dlouhodobou ekologickou zátěž, remediační (z latinského remederi – uzdravit) procesy i recyklaci těžkých kovů.

Každý obor lidské činnosti má své vizionáře, vynálezce, objevitele i snílky, Stačí připomenout jména jako Archimédes, Leonardo da Vinci, Bill Gates, Steeve Jobs... Jsou ale i neodbytní vynálezci snad už stovek principů perpetua mobile, a také pozapomenutí všeoboroví géniové, nad nimiž nepochybně ční Jára Cimrman. Oni a jim podobní se ve svých vizích a projektech nevyhýbali ani větrným elektrárnám.

Bezprostředně po Velkém třesku (tzv. Big Bangu) byl náš vesmír tvořen velmi horkou a hustou hmotou z kvarků, základních stavebních prvků hmoty, a gluonů, zprostředkujících tzv. silnou interakci. Ta váže kvarky například v protonech a neutronech. Tato primární hmota, tzv. kvark-gluonové plazma, postupně expandovala a ochlazovala se. To dalo vzniknout částicím, např. protonům a neutronům, jak je známe dnes. Studium kvark-gluonového plazmatu připraveného v laboratorních podmínkách tedy umožňuje putovat zpět v čase až do zlomku vteřiny po Velkém třesku.

Superman si občas zaletí do křišťálové pevnosti, kde má přístup k informacím ze své dávno zaniklé domoviny. Data jsou uložena ve střepinách křišťálového skla. Nebylo by hezké, kdybychom mohli svá data natrvalo takto uložit i my? I když je dnes k dispozici mnoho moderních způsobů jak zachovat data, ukazuje se, že nejtrvanlivější zůstává starověké tesání do kamene.

Věřili byste, že se vědci zabývají i takovými jevy? Nesmějme se, ono totiž porozumět jejich přesnému fyzikálnímu mechanismu může pomoci vysvětlit i jiné dosud tajemné a nepochopitelné úkazy. Projděte se přírodou po bouřce nebo dešti a zhluboka nasajte tu báječnou vůni… Je to vůně naší Země.