V červnu proběhlo finále již 15. ročníku soutěže vědeckotechnických prací vysokoškoláků Cena Nadace ČEZ. Druhou cenu v kategorii Obnovitelné zdroje energie získal student VUT Brno Jiří Košíček. Třípól jeho práce zaujala, položil mu tedy několik otázek.
Federální asociace letců v USA uznává piloty jako „pracovníky se zářením“. Při letech vysoko nad zemí mohou obdržet významně vysoké radiační dávky od kosmického záření, zejména ze Slunce. Při běžném typickém letu z Chicaga do Pekingu přes severní pól je pilot exponován stejně, jako by dvakrát absolvoval rentgen hrudníku. Při opakovaných letech se dávka sčítá a může vést až ke vzrůstu rizika rakoviny nebo šedého zákalu. Totéž se týká samozřejmě i cestujících.
Solární ohřev vody může domácnosti v rodinném domě ročně ušetřit na nákladech za energie tisíce korun. A naopak – špatně navržený či nekvalitní systém se může stát pastí na peníze. Ve spolupráci s odborníky jsme pro čtenáře Třípólu připravili několik rad, na co se při výběru této technologie zaměřit tak, aby slunce pomáhalo a šetřilo náklady na teplou vodu.
Kateřina Blažková ze SPŠ chemické z Brna se spolu s Veronikou Abrahamovou probojovaly až do finále celostátní soutěže vědecko-technických projektů středoškoláků Expo Science Amavet 2014. Hlavním cílem jejich projektu bylo stanovit obsah kyseliny erukové v olejninách a luštěninách, vedlejším cílem práce bylo shromáždit kompletní informace o této látce a o rostlinách, v kterých její obsah stanovovaly.
V poušti Atacama v Chile neprší. Tým složený z vědců z Čile a Massachusetského institutu technologie (MIT) ale pracuje na tom, aby i tady byla voda na zavlažování a pití. Chytají a zkapalňují mlhu.
Známe je všichni – lehká letadélka bzučící za pěkného počasí nad loukami a nad hlavami nadšených leteckých modelářů. Jejich elektrický pohon dnes už málokoho překvapí. Viděli jsme i snímky Solar One nebo Solar Impulse s dlouhatánskými křídly pokrytými solárními články. Na berlínské letecké show koncem letošního května však nad hlavami užaslých diváků kroužil stoprocentně elektrický pilotovaný letoun.
Použité jaderné palivo (nesprávně někdy označované za jaderný odpad) by se mohlo využít k výrobě vzácného izotopu nezbytného pro jadernou fúzi.
Může rostoucí vlna technologie stelarátorů pozvednout celý fúzní průmysl? Začátek milénia zastihl vývoj fúze ve znamení rození privátních společností.
Dominantním faktorem obezity v bohatších společnostech není snížená fyzická aktivita, ale zvýšený příjem kalorií. Potvrdila to data z databáze výživy MAAE.
Průmyslový odpad se může proměnit v horninu za pouhých 35 let. To je něco úplně jiného, než tisíce nebo miliony let, po které vznikají běžné horniny.
Keratin, který se dá získat nejen z ovčí vlny, ale i dalších chlupů či vlasů, by se podle nové studie mohl použít k opravě skloviny a prevenci zubního kazu. Brzy by se mohl objevit i ve vaší zubní ordinaci.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.
za podporu děkujeme dobrým lidem:
za podporu děkujeme dobrým lidem:
