Rubriky

Nečekali jsme, že se kolem jedné ze soutěžních otázek (navíc po dvou letech) strhne taková polemika! Jsme opravdu moc rádi, že nad našimi články a soutěžemi přemýšlíte. Aby zajímavá polemika plná krásných fyzikálních úvah nezůstala jen v e-mailech, rozhodli jsme se k problému „Slunce na obloze“ vrátit v samostatném článku.

Technologická společnost 3M pravidelně přichází s čerstvými nápady, novými technologiemi a materiály, které se vyznačují inovativními funkcemi. Již podruhé oslovuje formou soutěže české a slovenské designéry s úkolem najít další inovativní využití samolepicího suchého zipu DualLock^TM, který zajistí pevné a přitom rozpojitelné spojení bez šroubů. Letošní ročník soutěže se jmenuje 3M Design InnovationAward VOL II.

Známe je všichni a denně je používáme v noteboocích, mobilních telefonech a dalších elektronických přístrojích. Také elektromobily jezdí nejčastěji na Li-Ion baterie. Nahradily starší a dnes již téměř nepoužívané baterie olověné, NiFe, NiCd, NiZn a NiMH. Ty byly často nešetrné k životnímu prostředí a doba nabíjení i celkový výkon se s moderními bateriemi nedá srovnat. Podívejme se, na jakém principu vlastně Li-ion pracují a jaké jsou jejich výhody a nevýhody.

Před časem jsme si v tisku mohli přečíst zprávu o objevu dosud neznámého poznámkového bloku I. Newtona z let 1661-1665, kdy tento „otec“ klasické fyziky studoval na univerzitě v Oxfordu. Mezi různými filozofickými úvahami a záznamy z oblasti matematiky a fyziky věnoval mladý Newton pár řádků i jednomu nevyřešenému botanickému problému. Pokusil se najít odpověď na otázku, jakým způsobem se dostává voda z kořenů rostlin až do nejvyšších částí jejich stonků nebo kmenů. Došel k závěru, že stoupání vody rostlinou je způsobeno slunečním zářením, které zahřívá listy. Částice vody se z nich vypařují do ovzduší a na jejich místo je „nasávána“ voda z kořenů (obr. 8).

Za milion let objeví geologové zkoumající betonem pokrytý zemský povrch podivné pozůstatky minulých generací. Jeden z nich rozbije kus hmoty a v ní objeví tenký černý disk s malými drážkami a prohlásí, že se jedná o fosílii z doby plastocénu. Podle vzoru pleistocén, holocén… Naše láska k plastům totiž na Zemi pravděpodobně zanechá trvalé dědictví.

Od svých nejbližších příbuzných – šimpanzů – se naši praprapředci odlišili před minimálně sedmi miliony lety. Po většinu následujících milionů let pak žili jako opice na stromech, měli chlupaté tělo, malý mozek a jednoduché chování. Asi před dvěma miliony lety se všechno změnilo. Prapředci vzali svůj osud do svých rukou a začala série inovací, která změnila vývoj lidstva a udělala z lidí opice velmi moderní, kterými jsou dosud. Připomeňme si několik milníků na jejich cestě staletími.