Rubriky

Není mnoho technických oborů, které by v posledních letech zaznamenaly tak výrazný nárůst svého využití jako termografie. Trend v podobě progresivního zdokonalování kamer i periferního vybavení výrazně rozšířil možnosti jejího využití a spolu s klesající pořizovací cenou termokamer zpřístupnil toto všestranně použitelné zařízení široké veřejnosti. Těžko najdeme odvětví, kde by se ve větší či menší míře nedala termokamera uplatnit. Z těch nejznámějších můžeme jmenovat energetiku, medicínu, stavebnictví, strojírenství, dnes už se bez ní neobejdou ani policisté, hasiči či armáda. Široké rozšíření však přináší i nebezpečí v podobě nesprávného používání a interpretace zjištěných hodnot.

Hyacint vodní, neboli tokozelka nadmutá, je jednou z nejinvazivnějších rostlin na světě. Díky svému zajímavému vzhledu se prostřednictvím antropogenní činnosti roznesla na území celého světa, včetně Ameriky, Austrálie, Indie a samozřejmě Afriky. Zde působí mnoho problémů – od komplikací v lodní dopravě až po úplné zarůstaní vodních hladin s následkem odkysličení vody na úkor vodního světa. „Dá se tato hrozba změnit na výzvu a na užitek?“ ptá se autorka vědeckotechnického projetu Lenka Svašková. Se závěry svého úspěšného projektu se rozhodla podělit i se čtenáři Třípólu.

Každý ví, že v jaderné energetice je prvořadou otázkou bezpečnost. Pokud se v médiích objeví slovo „únik“, vždy se stane slovem poplašným, v drtivé většině případů zbytečně. Poďme se podívat na otázku těsnění v jaderné energetice – tedy na zabezpečení veškerých zařízení proti úniku kapalin a plynů – blíže.

Jaroslav Hornak, student Fakulty elektrotechnické Západočeské univerzity v Plzni, si za téma své diplomové práce zvolil zkoumání problematiky čištění povrchu vinutí elektrických točivých strojů. Popsal možné příčiny znečištění, metody čištění, čisticí prostředky a vlivy čisticích prostředků na povrch izolačního materiálu. Jeho práce a návrh na diagnostický systém pro stanovení vlivů čisticích prostředků na elektrické vlastnosti izolačních systémů získala druhou cenu v soutěži Cena Nadace ČEZ 2014 v kategorii Elektrotechnologie a měření. O svých experimentech napsal i článek pro čtenáře Třípólu.

Jedním ze spoluzakladatelů spektroskopie a současně zakladatel dynastie významných švédských fyziků byl Anders Jonas Angström (1814-1874). Letos uplyne 200. let od jeho narození a 140 let od jeho úmrtí.

Skla z Libyjské pouště (Libyan Desert Glass – LDG) jsou přírodní skla s vysokým obsahem SiO₂ (až 99 hm.%). Vyskytují se v jihozápadní části Egypta na hranici s Libyí v tzv. Velkém písečném moři, mezi písečnými dunami na ploše 2000 až 6500 km². Jsou impaktového původu a za jejich vznik tedy může dopad meteoritu (podobně jako za vznik našich vltavínů).