Rubriky

David Dostál je autorem práce Gravitační vírová elektrárna, s níž se úspěšně zúčastnil studentské soutěže ENERSOL. Pro 3pól na toto téma napsal: „Myslíte, že velké přehradní nádrže, přečerpávací nebo malé vodní elektrárny jsou jediným způsobem využití energie vody? Jeden rakouský vynálezce, Franz Zotlöterer, řekl „ne!“ a přišel s novým druhem vodní elektrárny; ta nejenže vyrábí elektřinu, ale také pozitivně působí na čistotu vody!“ A shrnuje: „Díky obrovskému potenciálu se dá instalovat i na velmi nízkých průtocích. Franz Zotlöterer tvrdí, že by se v Evropě dalo vystavět na 5 miliónů takových vodních elektráren. Perspektivní je i příznivá pořizovací cena elektrárny a stálost výroby elektřiny.“

Pojmem „globální oteplování“ rozumíme pozvolný nárůst průměrné teploty zemského povrchu, oceánů a atmosféry. Zatímco na samotné existenci oteplování se většina odborníků shoduje, příčina tohoto jevu jednoznačně objasněna není. Podle části vědců je globální oteplování způsobeno stále rostoucí koncentrací tzv. skleníkových plynů v atmosféře, které vznikají především lidskou činností. Odpůrci tohoto názoru považují rostoucí průměrnou teplotu za přirozený proces, vyvolaný například změnou sluneční aktivity.

Třípól 24. února tohoto roku uveřejnil článek Vodní elektrárny jinak (www.3pol.cz/cz/rubriky/obnovitelne-zdroje/951-vodni-elektrarny-jinak), ve kterém vyzval čtenáře rozluštit pět hádanek, resp. poznat podle geologické a místopisné nápovědy některé z našich vodních elektráren. Správně odpověděl Viktor Jurák z Micmanic, kterému posíláme slíbenou odměnu a gratulujeme.

Ne, nejde o překlep. CENElíN není Temelín, i když o elektrárnu opravdu jde. Konkrétně o elektrárnu virtuální, na jejímž vývoji se podílí Václav Dostál, docent na Fakultě strojní ČVUT v Praze. V minulosti strávil 2,5 roku na Tokyo Institute of Technology v Japonsku, kde se věnoval vývoji rychlého reaktoru chlazeného směsí olovo-vizmut. Doktorské vzdělání získal na Massachusetts Institute of Technology v USA prací zabývající se tepelným oběhem s nadkritickým oxidem uhličitým pro budoucí typy jaderných reaktorů. Magisterské vzdělání na Fakultě strojní ČVUT Praha ukončil zpracováním tématu zplyňování hnědého uhlí.

Zhotovíme si vozík, který budeme používat dvojím způsobem. Buď bude pracovat jako model malé větrné elektrárny, nebo se na něm seznámíme s funkcí letecké vrtule.

Čísla si hrají s naším podvědomím, ovlivňují náš úsudek a podílejí se na vytváření našeho názoru, a to v mnohem větší míře, než jsme ochotni si často připustit. Fenomén přílišné důvěry, kterou chováme k výsledkům nejrůznějších statistik, grafů a průzkumů veřejného mínění, už delší dobu samotné odborníky – statistiky – dráždí. Často proto kritizují manipulativní kroky žurnalistů, politiků, manažerů a obchodníků. Ne každý statistik však disponuje takovou schopností věci zajímavě vysvětlit, tak jako RNDr. Simona Poláková letos v únoru ve svém vystoupení v rámci cyklu přírodovědných přednášek ScienceZoom v Českých Budějovicích. Simona Poláková je zooložka a biostatistička pracující na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity v neziskové organizaci Beleco věnující se praktické ochraně přírody. Zkrácený text její přednášky nabízíme ve dvou pokračováních.