Rubriky

Minule jsme se zastavili u tří jevů, kterých jsme si jako pozorní experimentátoři všimli při přípravě pokusů na téma „globální oteplení“. Připomínáme, že „sladkou“ a slanou vodu (či led) odlišujeme pomocí potravinářského barviva: červená barva = „sladká“ voda, modrá barva = slaná voda. Dnes se soustředíme na další zajímavé a na první pohled možná nepochopitelné jevy, které se však projeví až v průběhu samotných pokusů – při tání ledu.

Své znovuzrození zažilo mechanické relé ve výzkumném středisku GE Global Research. Skupina vědců zde vyvíjí miniaturní elektrické spínače menší než průměr lidského vlasu, které dokáží přenášet kilowatty elektrického výkonu. Označují se jako elektromechanické mikrosystémy (micro-electro-mechanical systems – MEMS). Technologie MEMS umožní výrobu miniaturních spínačů s možná nečekanými důsledky pro vývoj systémů, které budou řídit mobilní přístroje budoucnosti. Testování prototypů ukazuje, že radiofrekvenční spínače MEMS od GE mohou pomoci zrychlit datový přenos, zvýšit kvalitu signálu, prodloužit životnost baterie a přizpůsobit přístroje nárokům LTE-Advanced.

I krátkodobý vliv člověka vede k nevratným změnám půdních vlastností. A nejen v současnosti, je patrný i po 500 letech! Porozumíme-li nárokům na živiny základních rostlinných druhů, můžeme své znalosti využít nejen k identifikaci současných půdních vlastností, ale také k poodhalení účelů, pro něž půdu využívali naši předci.

Třídenní poznávání všeho, co nějak souvisí s provozem hnědouhelné elektrárny a výrobou elektrické energie, má za sebou 48 studentů ze 13 středních škol v České republice. Využili pozvání Skupiny ČEZ, aby složili v Elektrárně Tušimice takzvanou Energetickou maturitu. Absolvovali ji od 2. do 4. dubna. Součástí pobytu studentů na severu Čech byla i prohlídka obřího důlního rypadla Severočeských dolů a malé vodní elektrárny Želina.

V minulém příspěvku jsme popsali několik jednoduchých pokusů, které nás přesvědčily o tom, že k údajnému zvyšování hladin moří a oceánů nemůže docházet táním plujících ledových ker. Při přípravě pokusů a v jejich průběhu si můžete všimnout několika zajímavých (případně i zdánlivě nepochopitelných) jevů, z nichž některé odporují tzv. zdravému selskému rozumu. Dnes si popíšeme tři z nich, při jejichž objasňování nám postačí základní znalosti školní fyziky.

Čísla si hrají s naším podvědomím, ovlivňují náš úsudek a podílejí se na vytváření našeho názoru. „Pozor na jejich správnou interpretaci,“ říká RNDr. Simona Poláková. A dodává: „Naprosto nejlépe manipulovatelné číslo, které si dokážete představit, je průměr. Je to snad nejpoužívanější číslo, o kterém vůbec nepřemýšlíme. Obrazně řečeno, často zapomínáme, že i když je průměrná hloubka rybníka jen 60 centimetrů, pořád se můžeme utopit v dvoumetrové jámě.“