Rubriky

Při letošním připomínání slavných osob, které se zasloužily o pokrok ve vědě a technice, se nejprve zastavme u dvou kulatých výročí. V roce 1812, tedy před 200 lety, se narodil Ascanio Sobrero, italský chemik, který vynalezl nitroglycerin. Zpočátku se nitroglycerin využíval především jako lék při srdečních potížích, neboť jeho výbušnou sílu nedokázal nikdo „zkrotit“. Sám vynálezce jí byl tak zděšen, že svůj objev dlouhou dobu tajil. Teprve po mnoha letech se to podařilo Alfredu Nobelovi, shodou okolností Sobrerovu spolužáku z univerzity v Turíně, když dal světu svůj epochální vynález – dynamit.

Máte rádi klasickou sci‑fi a space operu, milujete příběhy o dobývání vesmíru a kolonizaci vzdálených planet a s oblibou spřádáte různé teorie, ať už o mimozemšťanech nebo na téma neutrin rychlejších než světlo? Pak vás jistě potěší nový román Edity Dufkové (dnes Edity Bromové), členky redakční rady Třípólu, Zpráva z Hádu.

„Termojaderná fúze bude fungovat, až ji společnost bude potřebovat,“ řekl klasik výzkumu řízené termojaderné fúze L. A. Arcimovič. Zdá se, že tato doba klepe na dveře. Absolutní růst počtu obyvatel, vyrovnávání životní úrovně, vyčerpání zásob fosilních paliv směřuje nevyhnutelně k energetickému deficitu lidské společnosti. Hledání spolehlivých zdrojů energie patří k úkolům, na jejichž řešení závisí i udržitelný rozvoj. Jednou z nabídek je energie termojaderné fúze. Energie fúze, zdroje bezpečného, ekologického, surovinově nevyčerpatelného, slibuje zapojení do energetického mixu poloviny tohoto století. Řízená termojaderná fúze pro každého je také tématem třetího vydání nové aktualizované publikace na toto téma.

Když něčemu přijdeme na kloub, znamená to, že jsme buď rozluštili záhadu, nebo jsme alespoň pokročili v jejím odkrývání. Kloub je důležité místo obratu, pohybu, posunu. Klouby dokáží pořádně trápit, zhusta i otravovat život až k nesnesení; jejich vrzání, loupání, bodání nebo nepohyblivost jsou příčinou značných ekonomických ztrát, ale i výnosného byznysu. Přijít na kloub tomu, jak pomoci kloubům, se daří Miroslavu Šloufovi z Ústavu makromolekulární chemie AV ČR.

Země Blízkého, Středního a Dálného východu velmi usilují o jaderné elektrárny. A pokud je již provozují, chtěli by jejich počet rozšířit. V současné době se obrací na IAEA ve Vídni několik desítek států, aby jim pomohla jaderné programy nastartovat nebo vylepšit, a to zejména z hlediska informovanosti veřejnosti a získání jejího souhlasu s rozvojem v této oblasti. Zájem o jaderné elektrárny dokládají i moje zkušenosti, které jsem získala na misi Stakeholder Involvement v Indonésii. Studenti, kteří se jí zúčastnili, pocházejí nejen z místní národní jaderné agentury BATAN, ale také z Bangladéše, Jordánska, Filipín, Thajska, Malajsie, Kuwaitu a Pakistánu. Udělalo mi radost, že účastníci projevili zájem přijet do Čech, vidět naše jaderná zařízení a blíže poznat naši práci. Poznatky o jejich jaderných programech považuji za velmi zajímavé.

Co dělá včelař v zimě? Zabývá se včelami, nebo může odpočívat až do jara? Určitě nezahálí. Jeho činnost opět – stejně jako v článku o včelích aktivitách v zimě (3pol.cz/1173‑co‑delaji‑vcely‑v‑zime) – tak trochu souvisí s fyzikou.