Rubriky

Pokud bude jeho plavba úspěšná, stane se katamarán Tûranor první lodí poháněnou výhradně solární energií, která obepluje svět. Plavidlo budoucnosti vyrazilo v úterý 28. 9. 2010 z Monackého přístavu, aby pokračovalo směrem ke Gibraltaru, přes Atlantický oceán a Panamský průplav do Tichého oceánu a přes Indický oceán a Suezský průplav zpátky do Středozemního moře.

Studenti z Gymnázia v Orlové – a současně vítězové 31. celostátní přehlídky SOČ v oboru fyzika – získali první hlavní cenu na prestižní mezinárodní soutěži nejlepších evropských projektů EU Contest v Lisabonu. Miroslav Rapčák a David Pěgřímek se soutěže zúčastnili s prací Úplný fázový diagram CO2 nanoklastrů. V Lisabonu byly uděleny tři první hlavní ceny. Kromě České republiky, obdrželo první hlavní cenu i Maďarsko a Polsko.

Pro dostavbu jaderné elektrárny Temelín je 80,34 % z téměř 900 českých středoškoláků, kteří se v květnu a červnu zúčastnili průzkumu názorů mezi účastníky besed Energie – budoucnost lidstva.

Jedním z přírodních zdrojů elektrické energie je naše hvězda – Slunce. Sluneční elektrárny na Zemi nemohou pracovat stále se stejným výkonem. Ale jak je to ve vesmíru? Tam přece neexistují mraky, a pokud mezi Zemí a Sluncem není jiné těleso, je neustále vystavena jeho světlu. Přesně toho využívá posádka Mezinárodní kosmické stanice, jejichž vesmírný domov potřebuje neustálý přísun elektřiny.

Když se řekne jaderný materiál, mnoha z nás se vybaví nebezpečné záření, jaderné zbraně a kontejnery s odstrašujícími značkami, ke kterým není radno se přibližovat. Jaderné materiály i přes veškerá ne vždy mírová využití jsou pro lidstvo bezesporu velkým přínosem. Uplatňují se v lékařství, vědě a technice, bez jaderných elektráren bychom si jen těžko představili naši energetickou budoucnost. Ne každý ale asi ví, že právě výroba energie využívající jaderný materiál si našla svou cestu i do kosmonautiky – malé radioaktivní tělísko zajišťuje provoz mnoha meziplanetárních sond, které doputovaly do vzdálených končin Sluneční soustavy. Tam by jim solární panely nebyly nic platné.

Německý astronom, fyzik a matematik Johannes Kepler se narodil 27. prosince ve Weilu jako syn prostého a drsného žoldnéře. Zemřel 15. listopadu 1630 v Řezně, od jeho smrti tedy uplyne právě 380 let. V Čechách prožil 12 plodných let, které zásadně ovlivnily jeho dílo.