Rubriky

I když je radioaktivita nedílnou součástí našeho životního prostředí, pro mnoho lidí je stále strašákem. Možná proto, že většina z nás nemá možnost ji změřit či porovnat s vlastní zkušeností. U horkých kamen poznáme, že jsou horká, ale radioaktivitu bez speciálních přístrojů nezjistíme. I ve školní výuce je radioaktivitě věnováno málo prostoru, a proto má většina lidí z radioaktivity – jako ze všeho neznámého – obavy. Ty jsou navíc umocňovány informacemi o jaderných haváriích či důsledcích ozáření. Někteří „podnikatelé“ dokonce strach z radioaktivity vyvolávají cíleně a nabízejí „zázračné” přístroje, které kupujícího před zářením údajně ochrání.

Po celém světě najdete mezi Čechy žijícími v zahraničí celou plejádu vědců, pedagogů nebo studentů. Jednoho z pravidelných jarních setkání skandinávských Čechů ve Švédsku se před několika lety zúčastnil také student jaderně chemického inženýrství na ČVUT, který tehdy v rámci projektu Erasmus studoval ve Stockholmu. Znovu jsme se potkali nedávno při ekologické akci v pražském Prokopském údolí. Martin Přeček v současné době pobývá třetím rokem na americké Oregon State University, kde se v rámci doktorského studia věnuje jaderné chemii. Ačkoli je Martin za mořem úspěšný, patří k lidem, kteří se chtějí vrátit domů.

Proč má Země putující mrazivým vesmíru právě takovou teplotu, jakou má? Tahle otázka zaměstnávala fyziky už dávno. Řešením rovnice pro vedení tepla získali odpověď už v 19. století, ale zcela neuspokojivou.

V roce 2004 vznikla v návaznosti na kanadský projekt ATLA i jeho česká obdoba, projekt CZELTA (Czech Large‑area Time Coincidence Array). Jeho cílem je základní výzkum v oblasti vysokoenergetického kosmického záření. V rámci projektu se – převážně na střechách vybraných středních škol v České republice – buduje síť detekčních stanic spršek sekundárního kosmického záření. V současné době je v provozu 7 stanic. Projekt umožňuje zapojení středoškoláků do aktuálně probíhajícího reálného výzkumu. Veškerá elektronika včetně detektorů se vyrábí v České republice.

Viděli jste někdy člověka, který „civí“ do telefonu a chodí kolem stromu nebo jiného místa, něco hledá a snaží se přitom působit nenápadně? Nalezli jste někdy krabičku s bločkem, tužkou a drobnými hračkami? V obou případech jste se s velkou pravděpodobností setkali s celosvětovou hrou geocaching.

Správná odpověď na soutěžní otázku z července 2011: Proč se na tučné polévce rozpuštěný tuk rovnoměrně nerozlije, ale dělají se „oka?“ zní: Protože tuk má menší hustotu než voda, proto plave na jením povrchu a protože díky povrchovému napětí se kapalina vždy snaží zaujmout nejmenší objem - tím je na povrchu jiné kapaliny kruh.