Rubriky

Také máte rádi vepřové řízky na talíři, ale nechcete, aby kvůli nim umřelo prasátko? Vyhovět těmto zdánlivě neslučitelným požadavkům by zřejmě umožnilo maso pěstované ve zkumavce, či spíše na Petriho misce. Pojďme se podívat, za jak dlouho vás v restauraci pohostí umělým steakem.

Od počátku průmyslové revoluce se do atmosféry dostává stále více znečišťujících látek. Řada z nich se udržuje jako aerosoly. Projevují se občas dokonce jako viditelný hnědý opar, který zahaluje povrch země. Rozsah znečištění může být tak velký, že množství slunečního záření dopadajícího na zemský povrch klesne až o deset i více procent. Tento jev se v poslední době označuje jako globální stmívání.

Existuje mnoho způsobů, jak přeměnit biomasu na elektřinu. Můžeme ji spalovat, fermentovat nebo zplyňovat. Výsledné produkty lze využít v parních turbínách, plynových motorech nebo v palivových článcích.

Kromě klasické metody využívání větrné energie prostřednictvím větrných turbín se v poslední době hovoří i o možnosti využití větrné energie ve velkých výškách pomocí draků nebo kluzáků. Podle Saula Griffitha ze společnosti Makani Power se sídlem v kalifornské Alamedě není myšlenka využívání energie vzdušných proudů ve velkých výškách zcela nová – vyslovil ji již v roce 1827 anglický vynálezce George Pocock.

Nejnovější zpráva o světové energetice, kterou vypracoval petrolejářský koncern BP, uvádí, že při současné spotřebě nám ověřené zásoby zemního plynu na Zemi vystačí na 58,6 roku. Že zásoby plynu vydrží přibližně 60 let, jsme se ale ve škole učili už před dvaceti lety.

„Napadlo někdy někoho, co se stane s energií, která se měla odrazit od normálního povrchu, a které se dá do cesty plocha fotovoltaického panelu? Kolik se tak vyrobí odpadního tepla, které by se jinak vrátilo zpět do vesmíru? Nevyrábíme si fotovoltaickými instalacemi globální oteplování s představou, že proti němu bojujeme?“ Toť otázka hloubavého čtenáře. Zeptali jsme se na odpověď odborníků na obnovitelné zdroje.