Praha jako na dlani
Zajímá vás historie rozvoje Prahy, růst této metropole v čase, zajímavosti a pražská „nej“? Pak si nenechte ujít novou expozici urbanistického modelu Prahy v expozici Království železnic.
Zajímá vás historie rozvoje Prahy, růst této metropole v čase, zajímavosti a pražská „nej“? Pak si nenechte ujít novou expozici urbanistického modelu Prahy v expozici Království železnic.
Určitě nikoli. Jaderná elektrárna Temelín totiž stojí v jedné ze seismicky nejklidnějších oblastí Evropy. Český masiv se utvářel před 300 milióny let a podle průzkumů Ústavu fyziky Země v něm nedošlo k pohybu už 20 000 let. Katastrofální zemětřesení o velikosti 9.0 se v České republice vyskytnout nemůže, protože je naše země od subdukčních zón a deskových rozhraní dostatečně vzdálena.
Magnetické kapaliny (angl. ferrofluids) jsou v podstatě kapaliny plné velmi malých kovových pilinek dokonale s kapalinou promísených, které se neusazují ani neshlukují. Pokud se taková kapalina dostane do blízkosti silného magnetického pole, její vlastnosti se začnou dramaticky měnit. Pomocí silného permanentního magnetu je možné ji dokonce vytáhnout po stěně nádoby vzhůru. Díky svým jedinečným vlastnostem umožňují magnetické kapaliny rozvoj nových technologií a zařízení. Je jím i speciální systém řízení přenosu tepla v „tepelných trubicích“ (heat pipes) pomocí magnetického pole.
Fotovoltaické elektrárny rostou jako houby po dešti a zabírají v krajině veliká území. Jak se s tím vypořádává příroda? Respektive – jak jí v tom člověk může pomoci? Dobrým příkladem jsou opatření na ochranu dnes ohrožených druhů mravenců při výstavbě fotovoltaické elektrárny (FVE) Ralsko.
Když poprvé vstoupíte do úžasného malého světa expozice Království železnic, užasnete nad stovkami metrů kolejí, desítkami modelů vlaků nebo autíčky, která si dávají na křižovatkách přednost. Vše je propracováno do nejmenších detailů, lidé čekají na autobus, svítí lampy na ulicích i televize v okně ve druhém patře a dokonce se tady střídá den a noc. Po několika minutách němého úžasu, kdy si připadáte jako „Gulliver“, dostanete chuť všemu přijít na kloub. Jak to vlastně funguje, proč auto bliká, mají vlaky nějaký jízdní řád, a jak se dělá noc?
V letošním roce si připomínáme několik „kulatých“ výročí, spojených se jménem významného anglického fyzika, chemika a vynikajícího experimentátora Michaela Faradaye. Na 29. září 2011 připadlo 220. výročí jeho narození, před 190 lety v jeho laboratoři vznikl první model elektromotoru a od objevu elektromagnetické indukce uplynulo 180 roků. Co tomu všemu předcházelo?
Jako každý rok přinášíme report účastníka tradiční fyzikální soutěže pro studenty. Věříme, že čtenářům Třípólu nebude vadit slovenský jazyk. FYKOS je totiž mezinárodní!
Když se řekne objekty v blízkosti Slunce, pravděpodobně vás napadne Merkur, planeta sluneční soustavy ležící nejblíže ke Slunci. Merkur se k naší hvězdě dokáže přiblížit třikrát blíže než Země.
Jaderné metody lze využít k analýze vzorků forenzních důkazů souvisejících s trestnou činností – od obchodu s drogami přes vraždy až po padělání uměleckých děl.
Ve světě vznikají každoročně z bouřek tisíce tornád. Tento proces je složitým a fascinujícím přírodním úkazem, jednou z nejprudších proměn v přírodě.
Vědci se snaží určit ideální období pro ranou fázi života na Zemi, která předcházela všem živým organismům. Nový výzkum přesněji vymezil počátek tzv. „světa RNA“ (RNA World).
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.