Rubriky

Koncept inteligentních rozvodných sítí energie – Smart Grid – představuje řešení umožňující vyrovnat kolísavou poptávku po elektrické energii a nestálost její ceny. Cílem Smart Grid je spokojenost konečných uživatelů, vyšší energetická a operační efektivita. Bere maximální ohled na životní prostředí. Smart Grid se zabývá strukturou sítě, jejím provozem a komunikačními technologiemi. Uvádíme příklad, který představuje investici 200 milionů dolarů do inteligentní sítě.

Ve Velkém sále městské knihovny v Praze proběhlo 17. června 17. finálové kolo celostátní soutěže Co víš o energetice. Soutěž se koná každého půl roku a je určena pro tříčlená třídní družstva škol, ve kterých se v daném pololetí uskutečnily besedy Energie – Budoucnost lidstva, které energetická společnost ČEZ už více než osm let pořádá pro žáky posledních ročníků základních škol a pro studenty střední školy v celé republice. Dosud (do konce května 2009) se uskutečnilo 3222 besed, kterých se zúčastnilo 124 733 studentů.

23. 6. 2009 získalo celkem 16 studentů z různých českých vysokých škol ceny v již 10. ročníku soutěže Cena Nadace ČEZ o nejlepší vysokoškolský vědeckotechnický projekt. Kompletní výsledky i s projekty najdete na http://www.cez.cz/cs/vzdelavani/pro-studenty/souteze.html

Motto: Na všech vesmírných tělesech kolem nás, nejméně do vzdálenosti tak 10 000 světelných let jezdí pouze a jen samé elektromobily. Na Zemi se to před sto lety nějak zvrtlo!!

NASA testuje vliv slunečních erupcí na budoucí astronauty Roku 1972 unikli astronauté mise Apollo jen o vlásek katastrofě. Na Slunci se druhého srpna objevila mocná sluneční skvrna a zahájila sérii silných erupcí, které trvaly více než týden. Erupce zaplavily vesmír rekordně vysokou dávkou protonové radiace. Jen shodou okolností se tak stalo mezi misemi 16 a 17 a astronauté sluneční bouři přečkali pod ochranou elektromagnetického deštníku Země. Vzhledem k tomu, že NASA plánuje výstavbu obydlené základny na Měsíci a přípravu pilotovaných letů k Marsu, je více než pravděpodobné, že se dříve či později astronauté se sluneční bouří v kosmu střetnou. Otázkou zůstává, co takové setkání provede s lidským tělem.

Elektromechanické jevy, zejména piezoelektřina a pyroelektřina, jsou dnes široce aplikovanými jevy v mnoha oborech lidské činnosti. Spektrum aplikací zahrnuje senzory, převodníky mechanických veličin, aktory a ultrazvukové motorky a patrně každý z nás vědomě či nevědomě některou z těchto aplikací používá v každodenním životě. Výzkum a vývoj nových aplikací není ani zdaleka uzavřen – dnešními velice zkoumanými možnostmi je použití piezoelektrických prvků ke generaci náboje jako náhrada baterií (tzv. „energy harvesting“ např. pro nabíjení mobilní elektroniky a senzorů umístěných na nepřístupných místech), autonomně pracující senzory, lékařská ultrazvuková diagnostická a léčebná technika atd. Tím využití těchto jevů slouží k automatizaci a úsporám elektrické energie, zlepšuje komfort a kvalitu našeho života. Studium a výzkum piezoelektrických vlastností je velmi zajímavým a perspektivním oborem studia, které tradičně uskutečňuje Technická Univerzita v Liberci jako součást některých studijních programů.