Rubriky

Článků v rubrice: 3285

Časový stroj aneb 100 let zpátky žádný problém

Existuje časový stroj, kterým bychom se posunuli do doby před 50 i více lety? Mnozí by to jistě uvítali… asi se usmějete. Jakkoli se to zdá nemožné, přece jen existuje možnost spatřit hvězdnou oblohu tak, jak vypadala třeba v den, kdy jste se narodili.

Energie recyklovaná pro krokodýly

Zařízení EURODIF na jihu Francie, které slouží k obohacování uranu pro výrobu paliva pro jaderné elektrárny, spotřebovává mnoho energie. Tepelné výměníky produkují množství horké vody. Dá se použít k různým účelům, například vytápí 2 400 bytů v městě Pierrelatte a 42 hektarů zemědělských skleníků. Kuriozním použitím je horkovod pro krokodýlí farmu.

Energie, technika, fyzika (24)

Bělojarsk – jediná komerční jaderka s rychlým reaktorem chlazená sodíkem

Rychlé reaktory využívají zcela jinou technologii než nejběžnější současné tlakovodní reaktory (např. Temelín). Tzv. rychlé neutrony totiž dokáží rozbít i jádra atomů uranu 238U a vyrobit z nich nové palivo. Proto se jim také říká množivé.

Použité palivo z jaderných elektráren spálí reaktory nové generace

Desetitisíce tun použitého jaderného paliva čeká v nejbližším desetiletí stěhování - z meziskladů u elektráren buď definitivně pod zem nebo do dalších jaderek coby palivo. Prototypy reaktorů, v nichž se přemění v energii a současně přijdou o převážnou část radioaktivity, jsou již navrženy a chystá se výstavba zkušebních zařízení.

V jaderné elektrárně to žije

Jaderná elektrárna není jen mrtvá konstrukce ze železa a betonu určená k výrobě elektrické energie, ale velmi živý celek. Kromě lidí zde vegetuje spousta živých organizmů, které jsou někdy vítanými spolupracovníky, jindy působí potíže. Jejich přirozeným prostředím je především voda. Slovy klasika - voda je materiál, bez kterého není života. V elektrárně ji najdeme všude.

... 1 « 457 458 459 460 461 462 463 » 548 ...

Nejnovější články

Dekarbonizace výroby oceli pomocí vodíku z jaderných zdrojů

Výroba oceli se podílí více než sedmi procenty na celosvětových emisích oxidu uhličitého (CO2). Tento podíl má v nadcházejících desetiletích prudce vzrůst, a to ...

Soustředění korespondenčního semináře FYKOS 2026

Jako každý rok přinášíme report účastníka tradiční fyzikální soutěže pro studenty. Věříme, že čtenářům Třípólu nebude vadit slovenský jazyk. FYKOS je totiž mezinárodní!

Kdo byl nejblíže Slunci?

Když se řekne objekty v blízkosti Slunce, pravděpodobně vás napadne Merkur, planeta sluneční soustavy ležící nejblíže ke Slunci. Merkur se k naší hvězdě dokáže přiblížit třikrát blíže než Země.

Jaderné metody v kriminalistice

Jaderné metody lze využít k analýze vzorků forenzních důkazů souvisejících s trestnou činností – od obchodu s drogami přes vraždy až po padělání uměleckých děl.

Od bouřky k tornádu

Ve světě vznikají každoročně z bouřek tisíce tornád. Tento proces je složitým a fascinujícím přírodním úkazem, jednou z nejprudších proměn v přírodě.

Nejnovější video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

close
detail