Radíme vám
Uprostřed jizerskohorské obce Desná trůní pár metrů od potoka slušně velký balvan: cca metr a půl krát metr a půl. Desetitisíce let se povaloval někde nahoře v lesích údolí potoka Bílá Desná: cesta na současné místo mu ale trvala sotva pár minut a člověk při tom nemusel ani hnout prstem. Zázrak se tu ovšem nekonal – bohužel. Deska na onom kameni nabádá i vysvětluje: „Poutníče – postůj! Dne 18. září 1916 protrhla se hráz údolní přehrady. Rozpoutané živly proměnily naše chudé ale krásné údolí v sutiny. 62 obětí na životech, 33 zničených a 69 poškozených domů, 307 osob bez přístřeší. Tento balvan, vlnami připlavený, jest svědkem onoho soudného dne.“
Před koncem roku vám jistě neunikly zprávy o sněhové kalamitě. Možná jste i vy patřili k obyvatelům nedobrovolně ponořeným do tmy. Určitě jste nadávali na „ty energetiky, co to zase dělají, jak to, že to hned neopraví...“ a tím „hned“ jste mysleli tak maximálně třicet vteřin...
Už z dálky je slyšet smích a povyk, louka je rozježděná desítkami pneumatik, každou chvíli někde zapípá esemeska, nad vším se vznáší štěkot psů a křik batolat. I tak mohou vypadat závody orientačního běhu, za nimiž vyráží do přírody víkend co víkend stovky lidí. Jenže ten, kdo by v původně vojenské disciplíně hledal únik před počítači, bude zklamán, neboť křemíkové čipy už dorazily i sem. A jak je jejich dobrým zvykem, zcela nové teritorium pohltily. Bez nich by to prý už nešlo, lidé si totiž zvykli na rychlost a přesnost.
Historie dosud proběhlých čtyř desítek let jedenadvacátého století je ze všeho nejvíc historií boje s hladem. Žádné futurologické studie té doby nepřipravily politiky ani vědce – a už vůbec ne společnost – na to, co začalo pouhým mávnutím motýlích křídel. Doslova.
Řekne-li se jaderné obory, představí si laik v první řadě jaderné elektrárny. Už menší části veřejnosti přijdou na mysl například lékařské aplikace ionizujícího záření. Jaderné obory přitom ovlivňují celou řadu profesí, od zmíněné energetiky a medicíny přes aplikace v průmyslu až po speciální odvětví biologie či geologie.
Modrý měsíc, krvavý měsíc a medový měsíc – tak se nám jeví náš satelit ze Země. Měnící se odstín Měsíce má svůj základ ve vědě – v optice.
Přemýšleli jste někdy, co se skrývá za známými webovými stránkami, které denně navštěvujete? Kolik „věcí“ je vůbec na internetu? Je toho mnohem víc, než si myslíte!
V červenci se v severočeském Sokolově objevil argentinský filmový štáb, který natočil první záběry celovečerního dokumentu jménem Huemul.
Vědci vyvinuli nový model strojového učení pro predikci mikrobiální zátěže — hustoty mikroorganismů v našich střevech — a použili ho k prokázání, jak důležitou roli hraje ...
Mohl by mozek někdy existovat samostatně, odděleně od těla nebo nezávisle na něm? Filozofové se dlouho zamýšleli nad takovými scénáři „mozku v nádobě“ a ptali se, zda by izolovaný ...
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.