Rubriky

Bludičky, světýlka, mlhavá blata a pes baskervillský, temný dům Usherů uprostřed močálu... To všechno se nám vybaví při zmínce o bažinách všeho druhu, odborně zvaných mokřady. Pamětníkům vyvstane před očima film Král Šumavy a obraz nebohé Jiřiny Švorcové v okamžiku, kdy se nad ní definitivně zavírá povrch rašeliniště. Zkrátka a dobře, když se řekne močál, představí si většina lidí nehostinné bahnité oblasti, kterým je lépe zdaleka se vyhnout.

V letošním roce byl vyhlášen již VII. ročník soutěže o nejlepší studentský vědeckotechnický projekt, jejímž cílem je vyhledávat mezi studenty talentované a perspektivní jedince. Celostátní finále soutěže proběhlo 27. června 2006 na půdě Elektrotechnické fakulty ČVUT v Praze. Soutěže se zúčastnilo 30 soutěžících v šesti technických oborech: Elektroenergetika, Elektrické stroje, přístroje a pohony, Ekonomika a řízení elektrotechniky a energetiky, Technologické systémy a elektrotechnologie, Tepelně energetická zařízení, Dozimetrie a aplikace ionizujícího záření. Hodnotitelská komise složená z vysokoškolských učitelů vybrala dva vítěze v každém oboru. Cenou pro vítěze byla letos studijní cesta po energetických zařízeních v Kanadě, která se uskutečnila na konci září.

Šestý ročník Týdne vědy otevřel vědě dokořán dveře všech odborných ústavů Akademie věd od 6. do 12. listopadu. V Týdnu vědy jste mohli navštívit veškerá pracoviště Akademie věd po celé republice a nechat si populárně a srozumitelně vyložit, na čem se právě bádá. Hlavními tématy Týdne byly letos biotechnologie, nanotechnologie a evropské kulturní dědictví. Celkem bylo během Týdne vědy a techniky předneseno 66 přenášek; 40 přednášek v Praze, 19 v Brně, 5 v Českých Budějovicích a 2 v Ostravě. Ve spolupráci s Kriminalistickým ústavem Praha navíc proběhl cyklus přednášek Věda a kriminalistika. Ve vědeckých kavárnách se debatovalo o změnách klimatu či uplatnění nanotechnologií v praxi.

2011-09-25_Zpráva agentury Reuters (střípky z vědeckého světa): Malá středoevropská univerzita se od dnešního dne zapsala do historie. Studenti dostali do užívání novou budovu, kde se už nebudou setkávat s živými vyučujícími, ale s kybernetickými lektory s příslušnými akademickými tituly. Budova je vybavena řídicím systémem CMF (centrální mozek fakulty), který dokáže zvládnout administrativu všech kateder a má zároveň funkci děkana. Rektor univerzity nám v exkluzivním rozhovoru potvrdil, že CMF má kontrolu nad fungováním celé instituce a přímo řídí všechny robolektory, takže do budoucna odpadnou studentům nepříjemné zážitky v podobě nevypsaných předmětů nebo neregulérností zkoušek. Zároveň se také ušetří na platech za několik desítek administrativních pracovníků. V celé budově nenajdete jedinou klávesnici a se všemi zařízeními se komunikuje verbálně, takže je pracoviště využitelné také pro zrakově postižené studenty. Zástupce dodavatelské firmy MALÝ & MĚKKÝ uvedl, že CMF je osvědčený řídicí systém pro velké budovy, ale v tomto případě mu byla na žádost zadavatele navíc implikována virtuální lidská osobnost. Při jejím modelování stáli vzorem skuteční profesoři, děkani, tajemnice kateder i pracovnice studijních oddělení. Celý unikátní projekt je realizován na platformě © 2M, která zajistí bezproblémový chod celého systému a také jeho absolutní bezpečnost.

Hitem letošní letní sezóny se staly modrožluté klapky na uši od salónu Gaultier.

Mezinárodní heliofyzikální rok (IHY) navazuje na tradici předchozích mezinárodních roků s cílem zlepšit naše poznání heliofyzikálních procesů, které určují vliv Slunce na Zemi a na heliosféru, a ukázat krásu, závažnost a význam vědy o Slunci pro svět a dát inspiraci budoucím průzkumníkům.