Rubriky

Říká se, že „komety jsou jako kočky – mají ocas a dělají si, co chtějí“. Nečekejte proto od nových objevů zázraky – ale přesto se připravujte! Blíží se totiž zajímavá kometa pro letošní jaro. Majíce v paměti neutuchající krásu vlasatic Hyakutake a Hale-Bopp v letech 1996 a 1997, čekají od té doby mnozí z nás s nadějí na další kometární krasavici. Sluneční soustava je však v tomhle směru poněkud skoupá a většina nově objevených komet pokryje jen několik pixelů citlivých CCD detektorů na velkých dalekohledech.

V roce 2004 pro nás zákony nebeské mechaniky připravily několik zajímavých představení. První stínohrou letošního roku se stalo zatmění Slunce Měsícem, které přešlo přes tvář naší hvězdy 19. dubna. V květnu nás očekává zatmění Slunce Zemí a v červnu zatmění Slunce Venuší.

Svět, ve kterém žijeme, někdy musel začít a proto hledáme počátky sluneční soustavy, abychom znali své místo.

Před 70 lety, 4. července 1934, zemřela v Sancellemoz ve Francii Marie Curie-Skłodowská, jedna z největších osobností moderní vě-dy – žena, jejíž objevy definitivně změnily tradiční fyziku i chemii.

„To bylo životní kredo mého dědečka, kterým se řídil od svých 17 let.,“ vzpomíná paní Hélène Langevin-Joliot, vnučka madame Curie. Čilá a bystrá ve svých pětasedmdesáti letech stále přednáší na konferencích a zájemcům při exkurzích v pařížském Curie museu také o své rodině. Vzpomíná na svou maminku Irenu i na babičku Marii, ukazuje rodinné fotografie a pak nechává návštěvníky tiše procházet laboratoří se zachovaným autentickým zařízením, ve které se tvořily dějiny fyziky počátku minulého století.

Dne 7. července roku 1854, tedy právě před 150 lety, zemřel v Mnichově jeden ze zakladatelů našeho „elektrického“ věku – Georg Simon Ohm. Jeho jméno však zná dodnes každý školák, aniž si to třeba uvědomuje. Je po něm totiž pojmenován nejen všeobecně známý zákon, ale také jednotka elektrického odporu.