Zní to jako hláška ze sci-fi: „Operace vymezení úseku vedení vysokého napětí 22 kilovoltů metodou práce pod napětím“. Copak může člověk sáhnout na vedení a přežít? Bez speciálního vybavení, náročného výcviku a dodržení přísného pracovního postupu samozřejmě ne!
Je zajímavé, že i v dnešní technologicky vyspělé době toho víme mnohem víc o stavbě vzdálených hvězd nebo atomových jader, než o dění jen pár tisíc kilometrů pod našima nohama.
Na našem území žije více než 3300 druhů motýlů, z toho asi 170 denních. Nahlédněme do tohoto světa plného barev a představme si alespoň ty nejzajímavější motýly naší přírody.
Velké množství chorob má své genetické pozadí. Kriminalistům postačuje k určení pachatele úlomek jeho vlasu nebo jen kapka zaschlé krve. Pokud chceme zjistit, zda jsme nositeli toho či onoho genu, případně usvědčit zločince, skutečně stačí nepatrné množství biologického materiálu. Pro určení konkrétní podoby genu je ale potřeba velkého počtu kopií molekul DNA. Jak tedy pracují „kopírky“ DNA?
Dne 14. 1. 2005 byl ve vstupní aule rektorátu Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava představen zástupcům významných společností České republiky projekt HydrogenIX. Vozidlo s energetickým zdrojem budoucnosti je určeno pro účast v soutěži o minimální spotřebu paliva Eco-Marathon organizované každoročně společností Shell.
Správně vidíme jen srdcem. Co je důležité, je očím neviditelné. A. de Saint-Exupéry
Podívejme se na několik omylů, které se nevyhnuly ani tak špičkově sofistikovanému vědnímu a technickému oboru, jako je jaderná fúze: Omyl v Argentině Omyl ZETA Co bylo dříve?
Infocentra Skupiny ČEZ zvou veřejnost k objevování fascinujícího světa energetiky celoročně. Prázdniny však dětem zpestřuje oblíbená soutěž, letos s podtitulem „Elektřina krok za krokem“.
Ještě v roce 2021 využívalo 3D tisk jen přibližně 5 % evropských firem. Technologie byla často vnímána jako nástroj pro prototypování nebo experimentování. O pět let později se však situace zásadně změnila.
Vloni byla podepsána smlouva s Korejci, stavba se má zahájit v roce 2029. Co všechno se už nyní připravuje? Logicky napadá projektová dokumentace, ale věděli jste například, že je třeba udělat ...
Na první pohled se zdá, že věda má jasno: kyslík na Zemi vzniká díky fotosyntéze. Rostliny, řasy a sinice využívají energii slunečního světla k rozkladu vody a uvolňují kyslík, který dýcháme.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.
za podporu děkujeme dobrým lidem:
za podporu děkujeme dobrým lidem:
