Rubriky

Ve čtvrtek 4. září byla v Londýně slavnostně založena Světová jaderná universita (World Nuclear University).

Kyselina deoxyribonukleová tvoří základní složku mechanismu dědičnosti živých organismů. Stojí na počátku našich životů a tvorby každé tělní buňky. V evoluci se ukázala jako nepostradatelný a jedinečný mechanismus zachování a přenosu genetické informace. Vědci v současné době zkoumají nakolik bude možné využít její specifické vlastnosti v moderních informačních technologiích.

Často mě napadala myšlenka, kde rakouští protagonisté a různé ty zájmové skupiny, které tak vehementně bojují proti spuštění JE Temelín (Hnutí proti jadernému nebezpečí, pověřenec Horních Rakous p. Pavlovec a pod.) berou výraz „jaderný šrot“ v souvislosti, když mluví o jaderných elektrárnách. Já sám jsem měl možnost navštívit bezmála 30 jaderných elektráren po celém světě včetně USA, Kanady, Francie, Velké Británie, Ruska, Ukrajiny, Španělska, Finska, Německa a samozřejmě Slovenska a Česka, dopodrobna se seznámit s jejich provozem, ale nikdy by mne takový název nenapadl. Prostě nesedí - je tomu spíše naopak. Zařízení jaderných elektráren se všude na světě výrazně lišilo od ostatních průmyslových objektů. Jsou mimořádně čisté, upravené a všechno funguje, řek bych až s vojenskou přesností a disciplínou. Bezpečnosti a spolehlivosti se věnuje tak vysoká pozornost, že jen těžko najdete jiné zařízení nebo činnost ve společnosti, která by byla alespoň srovnatelná.

Načervenalý kotouček planety Mars je pokaždé ozdobou noční oblohy. Podmínky k jeho sledování se ale mění a závisí především na geometrickém postavení Země, Marsu a Slunce. Kdy bude, pro nás – pozemšťany, nejlepší tuto planetu pozorovat?

S částicemi je to těžké. Dnešní standardní model jich zahrnuje již několik desítek, které podle téhož modelu lze sestavit z pouhých dvanácti opravdu elementárních částic: šesti leptonů, šesti kvarků. K elementárním částicím lze přiřadit i několik částic zprostředkujících interakce. Tento soubor částic dnes považujeme za dále nedělitelný.

Nejnovější pozorování provedená na Švédském slunečním dalekohledu (SST), který se nachází na kanárském ostrově La Palma, odhalila novou záhadu sluneční fyziky.