Rubriky

Už to tak vypadá. Od svého vzniku se Země koupe v moři kosmického záření i svého vlastního záření z pozemských hornin. A s ní všechno živé, co na Zemi je. Nedávné odborné studie biologických efektů záření prováděné od úrovně přírodního pozadí až k téměř nulové radiaci ukazují, že úplná nepřítomnost ionizujícího záření není pro organizmy dobrá. Jsou to například experimenty s mikroby a buňkami lidských plic, které prováděli vědci na státní universitě Nové Mexiko, či s různými druhy bakterií, jejichž růst se zpomaloval v podmínkách nedostatku radiace. To vše odporuje tradiční hypotéze bezprahovosti účinků ionizujícího záření.

V africké Botswaně, pod jejímž územím leží obrovské zásoby uhlí, má začít těžba a export uhlí. Zásoby uhlí v Botswaně byly objeveny v 60. letech, ale až do dnešní doby zůstaly v podstatě netknuté. Vedly k tomu dva důvody: nízký počet obyvatel (2,3 milionu) a nedostatečná infrastruktura umožňující jeho export. Věří se, že botswanské zásoby uhlí jsou největší v Africe, ale stále se přesně neví, jak jsou velké a jak kvalitní. Analýza z roku 2012 uváděla 28,5 miliardy tun, tedy by se jednalo o dosud největší netěžené ložisko na světě. Klimatičtí vědci však alarmují: aby bylo možné udržet lidmi vytyčené globální klimatické cíle, měly by tyto zásoby zůstat pod zemí! Několik firem již zahájilo těžbu a první zásilka byla po železnici expedována do Jižní Afriky.

Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE, The International Atomic Energy Agency (IAEA)) spustila pětiletý výzkumný projekt na definování a vyladění metod pro testování pravosti potravin a správnosti obsahových složek uvedených na etiketách potravin. Do analýz založených na jaderných technikách se zapojili experti ze 16 zemí. IAEA na projektu spolupracuje s Organizací pro potraviny a zemědělství (Food and Agriculture Organization (FAO)) Spojených národů. Výsledkem projektu bude pomoc rozvojovým zemím bojovat s podvody zejména u vysoce ceněných potravinových produktů jako je med, káva, speciální variety rýže apod.

V pohoří Radan v jižním Srbsku přitahují turisty zvláštní skalní útvary. Jmenují se Djavolja Varoš (Ďábelské město) a tvoří je více než 200 skal ve tvaru sloupů zakončených kameny. Místní mytologie v útvarech vysokých od 2 do 15 m a širokých 4 až 6 metrů vidí zkamenělé svatebčany, geologie vysvětluje přírodní jev rozdílnou erozí hornin s různými vlastnostmi. Jiná věda, jaderná fyzika, pak pomáhá s mapováním této eroze a určením nejlepších způsobů, jak pozoruhodný přírodní útvar konzervovat.

V tzv. boji proti změně klimatu se hovoří takřka výhradně o energetice. Producentem CO₂ však nejsou jen elektrárny na fosilní paliva. Významnou úlohu hraje například výroba oceli a cementu, která se podílí na globálních emisích CO₂ asi 16 % (což se rovná uhlíkové stopě USA). Následuje výroba hliníku, amoniaku a plastů.

Kde vznikl duchovní koncept zla? Jedním z možných vysvětlení mohou být pokusy lidí porozumět infekčním chorobám a vypořádat se s nimi. Spojování nemocí a jejich příznaků se záhadnými zlými silami je praxe, která fungovala v tradičních systémech náboženství až do poloviny 19. století, kdy teprve medicína zavedla teorii choroboplodných zárodků. Teorie zárodků odhalila, že příčinou nemocí jsou spíše mikroskopické patogeny než zlovolní duchové.