Rubriky

Svět se připravuje na rozvoj elektromobility. K tomu budou zapotřebí nové lithium-iontové baterie. Vědci vyvíjejí nové speciální materiály pro katodu těchto baterií.

Pro napájení systému ionto-cyklotronového rezonančního ohřevu navrhuje organizace ITER a její partneři nejen nové antény, které budou ústit přímo do tokamakové nádoby, ale také robustní přenosová vedení, která propojí antény s vysokofrekvenčními zdroji energie ve dvou různých budovách. Dodatečný ohřev plazmatu tokamaku ITER rezonanční elektromagnetickou energií na ionto-cyklotronové frekvenci je naplánován na rok 2028.

Technologie a počítače pomáhají v boji s koronavirem. Největší čínská modulární nemocnice postavená na podzim narychlo během 14 dnů pro boj s COVID-19 začíná využívat simulace softwaru SIMULIA XFlow od firmy Dassault Systemes. Cloudová 3D platforma nahrazuje starší a pomalejší sdílení dokumentů.

Miroslav Kudrna pracuje více než 19 let v Portugalsku pro firmu která vyrábí foliovníky (skleníky, kde je sklo nahrazené folií) a kovové haly. Při své práci přemýšlí a dívá se kolem sebe. A napadají ho všelijaké věci: například jak pomoci zemědělcům pro které foliovníky vyrábí, aby si na svém pozemku více vydělali, aniž by jim to přineslo práci navíc. Jedno z řešení je propojit pěstování potravin s výrobou energie. Na dálku jsme s ním udělali on-line rozhovor o jeho vizích.

Naprosto zásadním nedostatkem jinak úspěšných tokamaků je pulzní provoz. Bohužel u transformátoru, kterým tokamak je, jde o principiální vlastnost. Sice se rýsují možnosti jak slabinu alespoň zmírnit, ale zcela nahradit elektromagnetickou indukci jiným způsobem buzení elektrického proudu v plazmatu se nepodařilo. Zatím! Až nedávno se objevila zpráva… Nedávný výzkum ukazuje, že by mělo být možné dosáhnout ustáleného stavu - konkrétně celé jedné hodiny trvání fúzní produkce v tokamaku ITER. Dosáhnout tohoto kýženého stavu by se mělo pomocí kombinace základních systémů ohřevu plazmatu a buzení proudu, zejména zvýšením energie dodávané do plazmatu svazkem neutrálních částic a ohřevem elektronovou cyklotronovou frekvencí.

Svět závodí aktuálně nejen s koronavirem, ale také se škůdcem, který ničí zemědělské plodiny a velmi rychle se šíří. Jde o housenku Spodoptera frugiperda, Blýskavka kukuřičná (Fall armyworm), z čeledi můrovití. Ze své původní vlasti v subtropické Americe se během tří let rozšířila do Afriky a Asie a páchá nezměrné škody. Vědci se horečně snaží zastavit její postup, aby se nedostala do Evropy a Austrálie.