Hledání

Dvacáté století bývá často označováno jako „Zlaté století astronomie“. Nicméně ani téměř na konci celé dekády století jednadvacátého astronomických objevů neubývá. Naopak, jejich počet roste exponenciální řadou.

Těsně nad ránem 27. srpna 2004 nalezl amatérský astronom Don Machholz z kalifornského Colfaxu (USA) neznámou kometu. V jeho 0,15-m zrcadlovém dalekohledu se jevila jako mlhavý slabý obláček 11. magnitudy pohybující se jihovýchodním směrem souhvězdím Eridanus.

V kazašské Astaně se letos konala Národní soutěž mládeže v inovativních projektech NURINTECH. Jejím účelem bylo přitáhnout mladé lidi k vědě a ocenit mladé inovátory. Mezi vítězi stanula Aigul Sadaukasova, mladá inženýrka z Východní kazašské státní technické univerzity, která vymyslela unikátní metodu extrakce uranu z antropogenních a hydrominerálních surovin.

Stovky milionů lidí již dnes žijí v oblastech s nedostatkem vody. OSN předpovídá, že do roku 2030 bude až polovina světové populace žít v oblastech s vysokým nedostatkem vody. Krize má nastat i ve vyspělých zemích.

Texaská univerzita vyvíjí nové kondenzátory, tzv. ultrakapacitory, založené na principu grafenových vrstev. Grafen je název pro nový materiál na bázi uhlíku. Je tvořen plochými molekulami o šířce jednoho atomu uhlíku, patří do skupiny fullerenů.

Slavný americký vynálezce – držitel více než 300 realizovaných patentů – a šéf výzkumu General Motors, Charles F. Kettering, kdysi řekl, že „dobře formulovaný problém je napůl vyřešený“. Svým výběrem a zejména formou zadání této myšlence vyhovuje podstatná část k řešení zařazených fyzikálních úloh v nové publikaci pro studenty vysokých škol „Fyzika v příkladech – Mechanika“ autorů prof.

Až do 30. dubna 2021 se mohou zájemci hlásit ke studiu na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze (FJFI). Kromě dosavadních oborů třeba i na úplně novou specializaci "Radioaktivita v životním prostředí" v rámci studijního programu Jaderné inženýrství.

Pokud chce Evropská unie splnit své cíle v oblasti klimatické neutrality, měla by znovu rozjet program „jaderné renesance“. To je závěr nové studie o klimatické politice EU.

Nová inteligentní tkanina může zvýšit teplotu o více než 30 stupňů Celsia již po 10 minutách na slunci. Do materiálu jsou zabudovány specializované nanočástice, které absorbují sluneční světlo a přeměňují ho na teplo.

Kontaminovaná půda zasažená radioaktivním spadem po havárii černobylské jaderné elektrárny by mohla být v Bělorusku vyčištěna zajímavým způsobem – pěstováním nepotravinové biomasy. Bělorusko proto plánuje pěstovat plodiny, které by odstraňovaly radioaktivní stroncium, cesium, americium a plutonium.