Hledání

„Ještě není hotov, už se opravuje“ tak uvítal nový rok 2023 autor tohoto článku. Neuplynulo půl roku a jsou tu první zprávy z opravárenské dílny.

Zneškodnit vysoce aktivní odpady a vyhořelé jaderné palivo v hlubinném úložišti znamená izolovat je od biosféry na dobu řádově několika set tisíc až jednoho milionu let. Za tuto dobu poklesne působením přirozených pochodů jejich radiotoxicita na tak nízkou úroveň, že přestanou být nebezpečné.

Jaderný štěpný reaktor není jen vynálezem člověka. Člověk jen znovu objevil a napodobil to, co existovalo v přírodě. Přírodní jaderný reaktor pracoval již před dvěma miliardami let v uranovém nalezišti v Oklu, na území dnešního státu Gabon.

Emise přírodního vodíku začalo studovat francouzské výzkumné centrum IFP Energies Nouvelles (IFPEN) v Rueil-Malmaison. Objev přírodního vodíku (H2) vyvěrajícího ze dna moří pochází již ze sedmdesátých let.

Motto: Přírodní vědy mohou bavit každého!

Jestliže vám už spadl na zem chleba namazaný máslem, určitě si pamatujete, že spadl namazanou stranou dolů. Zákon schválnosti, že ano? Přesto se na tento „fakt“ nemůžete spolehnout. Určitě se však můžete spolehnout na gravitační zákon – chleba padá k zemi.

Ať už je jejich velikost jakákoli, fúzní zařízení jsou jemné, složité a drahé technologie. Jak postupuje výzkum a experimentální programy se rozšiřují a prohlubují, všechny vědecké instituce běžně cítí potřebu mít nová zařízení s dodatečnými výzkumnými kapacitami, moderním vybavením nebo exotickými rysy.

Elektřinu nelze skladovat. V síti jí musí být právě tolik, kolik zákazníci v danou chvíli požadují. Nerovnováha mezi výrobou a odběrem může způsobit plošný výpadek elektřiny na menším či větším území. A je tu ještě jedno úskalí – elektřina se řídí Kirchhoffovými zákony a nikoliv obchodními kontrakty.

Emise metanu jsou po CO2 považovány za druhý největší zdroj způsobující globální oteplování. I když je metan předmětem menší pozornosti než oxid uhličitý, snižování emisí metanu bude hrát významnou úlohu, aby se svět mohl vyhnout nejhorším účinkům změny klimatu.

Studie publikovaná v časopise Science Advances dokázala, že terapie laserovým světlem je účinná při zlepšování krátkodobé paměti. Spolupráce vědců z University of Birmingham ve Velké Británii a Beijing Normal University v Číně prokázala, že zcela neinvazivní terapie může zlepšit krátkodobou nebo pracovní paměť u lidí až o 25 procent.