Ačkoliv se některým lidem (bohužel i některým politikům) jeví jako neužitečný, zdrojem veškerého pokroku lidské společnosti vždycky byl a je základní výzkum a jeho nositelé. Kupodivu to názorně vystihnul bývalý francouzský president Nicolas Sarkozy: "Bez základního vědeckého výzkumu nemohou přijít žádné nové aplikace. Koneckonců, elektřina ani žárovka nebyly vynalezeny postupnými inovacemi svíčky." V historii vědy a techniky se mnohdy stávalo, že se jednotliví badatelé vynořili na různých místech a ve stejném čase, zcela nezávisle na sobě, se shodnými tvůrčími myšlenkami, hypotézami, projekty a pokročilejší technikou. Obvykle se to vysvětluje tím, že žili v době, kdy již dospěla úroveň poznání k nutnosti přijít s novými objevy a vynálezy na svět. Platí to také v případě objevu slupkové struktury atomového jádra, který zcela nezávisle na sobě učinili v letech 1948-1950 dva vědci a budoucí nositelé Nobelovy ceny: americká fyzička polského původu Marie Goeppert-Mayerová (1906 - 1972) a německý fyzik J. Hans D. Jensen (1907 - 1973), od jehož narození letos uplynulo 110 let.

Nepatrný druh planktonu Neodenticula seminae, původně pocházející z Pacifického oceánu, se po 800 000 letech náhle objevil v severním Atlantiku. Námořní biologové se domnívají, že se do Atlantiku dostal severozápadní cestou, která byla až do nedávna blokována ledem. Ukazuje se, že tání mořského ledu není jedinou klimatickou změnou, která ovlivňuje oceány. V únoru 2017 byla uveřejněna studie, podle níž klesá množství kyslíku rozpuštěného ve vodě. Podle jiné studie je také ohrožen plankton, který udržuje rovnováhu plynů v zemské atmosféře.

Chytrým a poutavým čtením pro všechny, kteří chtějí pochopit, co se skutečně odehrává v našem těle, když cítíme, myslíme, soudíme, hodnotíme, rozhodujeme či jednáme, je populárně-naučná publikace rakouského novináře a spisovatele Christiana Ankowitsche "Proč Einstein nenosil ponožky". V překladu Terezy Samotamové z původního německého originálu (Berlín, 2015) ji pohotově vydalo s podtitulem "Jak zdánlivě nepodstatné věci ovlivňují naše myšlení" nakladatelství Portál (Praha 2016, 1. vyd., 240 str.).

Čtyři dny cvičily dvě stovky vojáků, policistů a specialistů energetické společnosti ČEZ ochranu Jaderné elektrárny Temelín proti teroristickému útoku. Cvičení ukončily dynamické ukázky, během kterých vojáci odvraceli simulovaný útok letadla a kamionu na jihočeskou jadernou elektrárnu.

Nová technologie MULTIFERM pro výrobu paliva z biologicky rozložitelných odpadů, kterou vyvinula třebíčská společnost VIA ALTA ve spolupráci s Mendelovou univerzitou v Brně, jde do provozu. Technologická linka, která využívá nízkopotenciálního fermentačního tepla, má za sebou úspěšné poloprovozní testy. Technologická linka zajišťuje homogenizaci a hygienizaci vstupního materiálu, snížení relativní vlhkosti a tvarovou úpravu tak, aby byl výstup přímo využitelný ve spalovacích energetických zařízeních. Obdobná technologie, kterou mohou využít původci a zpracovatelé odpadu, i výrobci tepla, dosud nebyla na trhu k dispozici. Společnost VIA ALTA, která poskytuje dodávky v oblasti technologií odpadů a průmyslové ekologie, má na uvedenou technologii vydán Úřadem průmyslového vlastnictví užitný vzor č. 30603.

Pochopit tajuplný svět alchymie a její jazyk není v moderní době vůbec snadné. Umění alchymie je jedním z nejstarších a nejzáhadnějších oborů lidského usilování, které se praktikovalo už od vlády čínského „žlutého“ císaře Chuang-ti (kolem 27. století př. n. l.) až do počátku 17. století, kdy jeho studiu věnoval většinu svého volného času římský císař a český král Rudolf II. Ačkoliv je alchymie jednou z nauk, které si vysloužily v historii vědy značně kontroverzní pověst a jsou dodnes považovány za dokonalý příklad slepé uličky v bádání, přispěla svým speciálním a nenahraditelným způsobem k rozvoji evropské učenosti. Z hlediska moderní vědy neexistuje snad jediná teoretická chyba, které by se alchymisté - často brilantní, ale rozporuplné osobnosti - nedopustili. Také alchymistická terminologie byla vším, jen ne jednotným chemickým názvoslovím. Množství látek či procesů, vztahujících se k společnému jmenovateli, materia prima, mělo mnoho různých jmen. Prozaickým a lidsky pochopitelným důvodem těchto zmatků mohou být snahy mnohých alchymistů výsledky své práce jednoduše zašifrovat.