Zchladit se v bazénu bylo letos v létě asi to nejlepší, co šlo udělat. Jeden velký bazén s křišťálově průzračnou vodou leží i nedaleko města Baxley v USA. Veřejnosti však přístupný není – jedná se totiž o šachtu, ve které se „koupe“ jaderný reaktor elektrárny Edwin Irby Hatch. I když to není žádný plavecký bazén, je potřeba nádrž pečlivě monitorovat. V minulosti se během plánovaných odstávek na údržbu a doplnění paliva museli technici a inspektoři z plošiny zavěšené nad reaktorovou šachtou spouštět kamery připevněné na tyčích nebo na lanech, aby mohli zblízka prohlédnout svařené spoje a povrch nádoby reaktoru. Proces kontroly fungoval, jenže byl pomalý a technici museli dbát na ochranu před radiací.

Posouvat hranice lidského poznání, odhalovat nové přírodní zákony a hledat způsoby jejich využití je tvrdou, náročnou a vyčerpávající činností. Mezi ostatními přírodními vědami se dnes ve vydávání životopisných prací často opomíjí chemie. Vedle Jaroslava Heyrovského (1890-1967), Emila Votočka (1872-1950), Otto Wichterleho (1913-1998) a Antonína Holého (1936-2012) je největší postavou tohoto oboru Bohuslav Brauner, u nás však bohužel téměř zapomenutý. Svědčí o tom i skutečnost, že letošní 160. výročí jeho narození a 80 let od úmrtí proběhly téměř bez zájmu veřejnosti, včetně odborné.

Online kurzy a další aktivity, při kterých se mohou účastníci setkávat s experty v oborech přírodních věd a techniky i s podobně zaměřenými vrstevníky, pro nadcházející školní rok otevírá projekt Talnet Národního institutu pro další vzdělávání (NIDV). Neváhejte se přihlašovat, on-line kurzy začínají v polovině října 2015 a trvají do května 2016. Díky přihlášení do T-kurzu se mohou Talneťáci účastnit i prezenčních soustředění, T-exkurzí na zajímavá pracoviště nebo do terénu a dalších aktivit podporujících odborný a osobnostní rozvoj. Úplnou nabídku T-kurzů najdete na stránce http://www.talnet.cz/t-kurzy. Přihlášku naleznete na http://www.talnet.cz/prihlaseni.

Keňa má 40 miliónů obyvatel, z toho plných 60 % z nich nemá přístup k elektřině. Elektřina je zde drahá – v pondělí, středu a pátek je k dispozici na západě, v úterý a ve čtvrtek na východě země. Lidé však energii potřebují. Na rozdělávání ohně a na vaření proto kácí stromy. A kde ubývají stromy, tam mizí voda. Dříve se v Keni z vody vyrábělo 60 % elektřiny, dnes je to díky úbytku vody jen okolo 40 %. Polovina obyvatel je navíc nezaměstnaných. Z toho všeho pramení sociální nepokoje, nezdravé přelidněné slumy, krádeže. Keňa zoufale potřebuje energii, aby mohla nastartovat průmysl a zaměstnala lidi. Pomoc hledat východisko byla i hlavním cílem Mise IAEA o jaderné komunikaci, která proběhla v Keni v srpnu letošního roku. Workshopu IAEA o jaderné komunikaci se zúčastnilo na dvě desítky lidí, vesměs členů Keňské rady pro elektřinu z jádra (Kenya Nuclear Electricity Board, KNEB) – jak komunikátorů, tak doktorů a profesorů z ministerstev energetiky, školství atd. Velmi vzdělaní a chytří lidé…

Stejně jako mnoho jiného má svou historii i čokoláda. A to velmi dlouhou, bohatou, zajímavou i poučnou. Bez nadsázky je starší než leckterá světová náboženství. Proto již na téma „čokoláda“ vznikla spousta publikací, článků, citátů, aforismů, sentencí, bonmotů a dalších slovních moudrostí. I zde se však najdou méně známé nebo zcela nové skutečnosti. V souvislosti s loňským výročím 100 let zahájení první světové války a letošním 70 letům od skončení druhé světové války byly zpracovány nejrůznější analýzy vojenských, ekonomických a společensko-politických dějů, které oba válečné konflikty provázely. Vedle ocele, barevných kovů, ropy, obilí, cukru, výbušin, léků apod. se strategickou surovinou v průběhu obou válečných konfliktů stala také čokoláda.

Co mají vědci společné, je nadšení pro objevitelskou a výzkumnou práci. Jak a čím tito „dobyvatelé neznáma“ žijí? Co o vědě říkají ti, kteří v ní vynikli? Proč je svět vědy a výzkumu pro badatele tak podmanivý? Proč jsou někdy vědecké názory na totéž tak zásadně odlišné? Čeho si vědci váží, co je těší, co jim překáží, co jim vadí - dokonce natolik, aby jim to stálo za komentování? Proč přes svoji nespornou potenciální užitečnost věda nikdy nemůže být všemocným spasitelem lidské společnosti? Na to a na mnoho dalšího se snaží odpovědět nová publikace "MOUDROST VĚDY v citátech", vydaná v letošním roce pražským nakladatelstvím TRITON. Nejde o vědeckou studii, ale o jedinečný kompilát, který vznikl spontánně jako „pouze“ vedlejší výsledek dlouholeté práce známého popularizátora vědy, odborného publicisty a spisovatele Ing. Františka Houdka (1950). Tento absolvent studia radiochemie a jaderné technologie na VŠCHT v Praze, působící zprvu v Ústavu jaderného výzkumu v Řeži, Encyklopedickém institutu ČSAV a v Mladé frontě DNES, je autorem stovek článků zpřístupňujících vědu a vědce včetně několika knižních titulů jako jejich autor či spoluautor (např. Bohové nepřicházejí z hvězd, Objevy a vynálezy tisíciletí, Česká věda v exilu, O duši lékaře, Vivisectio mundi – aneb povídání o věcech obyčejných i nevšedních).