O tom, že Tycho Brahe (původním jménem Tyge Ottesen Brahe) přišel do Prahy pokračovat ve svých astronomických pozorováních na dvoře císaře Rudolfa II., se v Česku víceméně ví. I když – ruku na srdce – má na tom nejspíš velký podíl pamětnický a divácky znovu a znovu vděčně přijímaný film Císařův pekař a pekařův císař s nezapomenutelnou dvojrolí s Janem Werichem. Ale díky za něj. Podrobnější astronomův životopis uvedl Třípól v rubrice biografií http://www.3pol.cz/cz/rubriky/biografie/155-tycho-brahe.

Významný francouzský osvícenec a filozof Voltaire kdysi napsal, že s knihami je to jako s lidmi – jen velmi malý počet něco znamená, zbytek se ztrácí v množství. Takovou výjimečnou knihou je nová odborná publikace „Odpady a jejich zpracování“. Vydala ji společnost Vodní zdroje Ekomonitor (Chrudim 2014, 1. vyd., 344 str., ISBN 978-80-86832-80-7) nákladem pouhých 600 výtisků. Publikace obsahuje aktuální informace jak pro odborníky, tak i pro všechny čtenáře, zajímající se o životní prostředí.

Řekne-li se větrné mlýny, vybaví se Nizozemsko, pro které se staly (spolu s dřeváky a tulipány) symbolem. Další asociace míří do Španělska, kde s nimi bojoval Don Quijote. A větrné mlýny patřily – a v desítkách případů dosud patří – ke krajinnému obrazu některých regionů Česka. Přestože se na území Čech, Moravy a Slezska dochovalo více než pět desítek objektů, na kterých je více či méně patrné, že to jsou, popř. byly větrné mlýny, málokdo některý z nich navštívil.

Mluví-li se v poslední době o energetice, pak jsou ústředím tématem především emise skleníkových plynů a hrozba globálního oteplování. Jak by to však vypadalo, kdybychom spočítali, kolik lidí energetika připraví o život? Uvažujme různé dnes používané energetické zdroje v celém jejich životním cyklu – od dolování surovin přes výstavbu elektrárny a její provoz až po likvidaci odpadů. Na toto téma už vzniklo několik studií, možná budeme jejich výsledky překvapeni.

Nic není černobílé. Na počátku byl možná nejdražší vědecký podvod staletí – projekt Huemul – a na konci opera… Vypráví o tom příběh sudetského Rakušana Ronalda Richtera, rodáka ze Falkenau am Eger – Sokolova nad Ohří. Richter na Německé univerzitě v Praze, kde absolvoval v roce 1935, chtěl pokračovat ve studiu výzkumem delta paprsků vyzařovaných zemským povrchem. Jeho školitel, profesor Heinrich Rausch von Traubenberg, mu však toto obskurní téma nepovolil.

(Pokračujeme v seriálu: první díl vyšel 24. 6. 2015 zdehttp://www.3pol.cz/cz/rubriky/jaderna-fyzika-a-energetika/1705-jak-to-bylo-s-fuzi-cast-prvni, druhý díl 24. 9. 2015 zde http://www.3pol.cz/cz/rubriky/jaderna-fyzika-a-energetika/1749-jak-to-bylo-s-fuzi-cast-druha, třetí 28. 11. zde http://www.3pol.cz/cz/rubriky/jaderna-fyzika-a-energetika/1750-jak-to-bylo-s-fuzi-cast-treti

Na reálnou souvislost tepla a elektřiny narazili při některých experimentech již badatelé 18. století. Bylo to např. zapalování lihu elektrickou jiskrou, tavení drátu elektrickým výbojem či pokusy s turmalínem (pyroelektrický jev). Hlubší souvislost mezi teplem a elektrickým proudem a jejich vzájemná přeměna však byly objeveny až v první polovině 19. století. Významnou měrou k tomu přispěl přední německý experimentátor a soukromý badatel v oblasti fyziky a chemie Thomas Johann Seebeck. Od jeho narození uplynulo 245 let.