„Není mým cílem lámat a držet rekordy, ale otevřít novou oblast vědeckého výzkumu.”
Auguste Piccard, 1931

V roce 314 před Kristem si řecký filosof Theofrastus všiml něčeho neobvyklého: když zahříval černou krystalickou horninu turmalín, začala náhle přitahovat popel a kousky slámy. To, co pozoroval, známe dnes jako pyroelektřinu, tj. schopnost některých krystalů při zahřívání nebo ochlazování krátce vytvářet elektrické napětí. Nyní se stejný jev začíná využívat k přeměně odpadního tepla na elektrickou energii.

„Celý život jsem bojoval proti Maxwellovi a jeho tlak světla vždy odmítal. Pan Lebeděv mě ale donutil kapitulovat." William Thomson (lord Kelvin)

Před dvěma lety vyšel v Třípólu článek CCS aneb Cam ten Carbon Složíme (http://3pol.cz/847‑ccs‑aneb‑cam‑ten‑carbon‑slozime). Vracíme se k tématu a podíváme se na podzemní ukládání oxidu uhličitého produkovaného lidskou činností podrobněji.

V roce 2006 Kirk Sorensen – hlavní jaderný technolog společnosti Teledyne Brown Engineering se sídlem v Hunstville v Alabamě – na svém blogu Energie z thoria napsal, že není obtížné si představit, že by celá planeta byla „poháněna“ thoriem. Jak se v souvislosti s tenčícími se zásobami jiných energetických surovin ukazuje, tento energetický zdroj se může skutečně dostat ke slovu.

Vltavíny přitahují nejen krásné ženy, ale i vědce; jejich vznik totiž stále obestírá řada dosud nevysvětlených otázek. Jednou z nich je přesné určení materiálů, z nichž při dopadu obrovského meteoritu před 14,5 milióny let vltavíny vznikly. Autoři článku hledají pomocí jaderných analytických metod důkazy pro originální hypotézu, podle níž se na vzniku vltavínů podílela kromě dosud uvažovaných povrchových sedimentů i rostlinná a půdní biomasa v místě dopadu meteoritu.