Dnešní svět je zaplněn informačními technologiemi. Ty potřebují energii. Jsou to dva fenomény, které jsou součástí našeho každodenního života. V době jen málo vzdálené tomu tak nebylo. Za počátek historie energetiky v českých zemích lze považovat rok 1889, kdy byla instalací dynama v Žižkovské plynárně uvedena do provozu první veřejná elektrárna. Ale najít podobné datum pro první využívání informačních technologií u nás, a nejen v energetice, není vůbec snadné.

4. 12. 2009 ve 12.30 h slavnostně otevřel ředitel střední školy elektrotechnické v Plzni Jaroslav Černý novou moderní učebnu pro praktickou odbornou výuku. Na tento projekt darovala Nadace ČEZ částku 400 tis. Kč.

V Temelíně je od nynějška k vidění nejen jaderná elektrárna, ale i energetická supernovinka. Odstartoval zde totiž projekt, jehož cílem bude zavedení solárních panelů, které jako první na světě svého druhu k výrobě energie využívají nanovláken.

Občanské sdružení Integrace vyvíjí ve spolupráci s katedrou kybernetiky FEL ČVUT a fyzikálním ústavem AV ČR speciální pomůcku pro orientaci nevidomých. Systém bude pomocí kamer rozeznávat prostor před slepcem a přes hmatový displej mu předávat informace o velikosti, poloze a vzdálenosti překážky.

Před 150 lety (1859–1942) se narodil vynikající slovenský fyzik, technik, konstruktér a vynálezce, světově uznávaný zakladatel teorie parních a plynových turbín a významný odborník ve stavbě spalovacích motorů, prof. Ing. Aurel Boreslav Stodola, Dr. h. c. Jeho výpočty a konstrukce poskytly základ celému odvětví proslulého švýcarského strojírenství. Ano, švýcarského. Rakousko-Uhersko si nechalo jeho talent proklouznout mezi prsty, zatímco züryšská polytechnika neváhala jmenovat tohoto zatím neznámého 33letého inženýra rovnou profesorem. Své druhé vlasti zůstal Stodola věrný až do konce života, ale po celou svou kariéru nepřestal být v kontaktu s kolegy, kteří pracovali v českém a po roce 1918 v československém průmyslu parních turbín. Jeho hlavním krédem bylo: „Moje city nikdy neochably pro můj národ.“