Premiérový český test souběžného dobíjení šesti elektromobilů na třech stanicích a současně málo vídané doplňování baterií 12 e-aut jedné značky v místě a čase. Dvanáctka Renaultů ZOE obklopila dobíječky ve Vestci u dálnice D0 v úterý, 15. září. Trio veřejných rychlodobíjecích stanic ČEZ má za sebou úspěšné dvouhodinové ověření fungování plně ostrovního provozu (jsou napojené na fotovoltaický systém) a spolehlivého pokrytí jednorázové poptávky ze strany řidičů. Využívání sítě veřejných dobíjecích stanic ČEZ rozmístěných od Mariánských Lázní až po Třinec zažívá boom. ČEZ aktuálně po celé České republice provozuje zhruba 230 veřejných dobíjecích stojanů, tj. asi polovinu všech tuzemských profesionálních stanic. Infrastruktura vzniká i díky evropskému grantu z programu Connecting Europe Facility (CEF) a Operačnímu programu Doprava.

Na tři minuty se stát Newtonem, Einsteinem nebo Curie-Sklodowskou, natočit zajímavý fyzikální pokus a vyhrát 200 000 korun pro svou školu. Soutěž „Vím proč“ láká žáky základních a středních škol na objevování krásy a tajemství fyziky zábavnou interaktivní formou. Partnery letošního ročníku jsou jaderné elektrárny Temelín a Dukovany, pokusy věnované jaderné fyzice proto budu mít šanci vyhrát hned dvakrát.

Kromě nestálosti a nepředvídanosti výroby jsou zřejmě největší nevýhodou solárních elektráren velké zábory zemědělské půdy. Tuto nevýhodu se stále více zemí snaží řešit umisťováním fotovoltaických panelů na střechy továrních hal, obchodních center, úřadů i obytných domů. Rychlým tempem ale přibývají i systémy využívající vnitrozemské vodní plochy. Na světě bylo ke konci roku 2019 v provozu už přes 340 plovoucích elektráren o kapacitě téměř 3 GW v přibližně 40 zemích. Trh je soustředěn v Asii, kde je instalováno 87 % celosvětové plovoucí solární kapacity a kde plovoucí elektrárny vznikají zejména na energetických a zavlažovacích vodních dílech. V Evropě je největší zájem o využití jezer vzniklých při sanaci bývalých povrchových dolů.

Možná jste slyšeli o pověstném labyrintu Jindřicha VIII., který se rozprostírá na ploše 1 300 m² poblíž paláce Hampton Court u Londýna. Labyrint byl založen kolem roku 1690, je ze sestříhaného živého plotu a abyste jej celý prošli, musíte ujít 800 m. Vědci sestrojili jeho mikroskopickou kopii a nechali v něm bloudit buňky - prvoky améby (měňavky). Buňky k jejich překvapení bludiště celkem snadno vyřešily. Vyhýbaly se slepým uličkám tím, že „viděly za roh“.

Mnoho nadšenců již dnes vlastní 3D tiskárnu, nebo má přístup k nějaké profesionální. Což takhle vyrobit si tokamak? Totiž alespoň jeho názorný a rozebíratelný model. Program je nyní k dispozici volně na stránkách ITER pro studenty, učitele a „fúzní nadšence“ po celém světě. Poprvé se model představil během oslavy zahájení montáže reaktoru ITER, v úterý 28. července 2020. Jestliže nemáte 3D tiskárnu, nezoufejte. Podobný model, dokonce české výroby, si můžete koupit, a to již hotový.

Před více než šedesáti lety si jeden mladý dělník tajně schoval kamenné válcovité jádro vyvrtané z největšího stonehengeského sarsenu. Vloni v předvečer svých devadesátých narozenin se rozhodl jej vrátit vědě. Nová analýza materiálů i díky tomuto vrácenému vzorku mohla určit přesný původ gigantických menhirů.