Počínaje letním vydáním časopisu Třípól chceme nabídnout praktického průvodce pro ty z vás, kteří rádi brouzdají noční oblohou. Věříme, že pomohou nezabloudit v nekonečnu všehomíra.
V dnešní době se rozsáhle diskutuje o výhodách či nevýhodách různých energetických zdrojů. Některé z nich ustupují do pozadí, jiným se otevírá skvělá budoucnost. Jaký zdroj energie je však pro lidi ten nejdůležitější? Zcela jistě ten, který každý den vnímáme jako naprostou samozřejmost. Jde o Zemi nejbližší hvězdu, kterou je Slunce! Kromě toho, že je pro nás zdrojem nevyčerpatelné energie, však může pro život na Zemi představovat i jistá rizika.
Potvrzení domněnky, že kosmické záblesky záření gama, gigantické kosmické exploze ve velmi vzdálených oblastech vesmíru, mohou dosáhnout jasnosti ve viditelném oboru spektra v dosahu viditelnosti pouhým okem, patří mezi největší astronomické objevy letošního roku.
17. října 2007 uplynulo 5 let od vypuštění astrofyzikální družice Evropské kosmické agentury ESA INTEGRAL (Mezinárodní laboratoř pro astrofyziku záření gama). Česká účast se týkala palubního experimentu OMC (optická monitorovací kamera, čili malý optický teleskop) a vědeckého a datového centra ISDC ve Švýcarsku.
Existuje časový stroj, kterým bychom se posunuli do doby před 50 i více lety? Mnozí by to jistě uvítali… asi se usmějete. Jakkoli se to zdá nemožné, přece jen existuje možnost spatřit hvězdnou oblohu tak, jak vypadala třeba v den, kdy jste se narodili.
Běžně se na staveništi ITER pohybují tisíce lidí. Dnes se pomalu nemáte koho zeptat na cestu. Přitom stavba největšího fúzního zařízení na světě vstoupila do finální fáze.
Fyzici získali záření černé díry z optického vlákna a poprvé sledovali, jak toto světlo reaguje zpět se simulovanou černou dírou, která jej vytvořila.
Větrná energetika je jedním z hlavních pilířů evropské strategie dekarbonizace. V roce 2025 pokrývaly větrné elektrárny přibližně 18 % spotřeby elektřiny v Evropě, přičemž většina ...
Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně, největší a nejvýkonnější přečerpávací elektrárna v Česku, je v provozu už 30 let.
Po celá desetiletí se fyzici snažili dosáhnout cíle, který zní téměř nemožně: sestrojit hodiny, které měří čas pomocí jádra atomu namísto elektronů obíhajících kolem něj.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.
za podporu děkujeme dobrým lidem:
za podporu děkujeme dobrým lidem:
