Titan – byl záhadou až do 14. ledna 2005. Podle všech dosavadních poznatků se mělo jednat o svět velmi exotický, avšak krajina na fotografiích vypadá jako obyčejné mořské kamenité pobřeží. Pojďme společně poodhalit roušku tajemství, halící Saturnův měsíc jako jeho hustá atmosféra.
V podkrkonošském městečku Úpice se každý rok koná zvláštní akce – v malém stanovém táboru se na čtrnáct dní zabydlí několik desítek středoškoláků a vysokoškoláků, kteří se v noci dívají na hvězdy a přes den buď vysedávají na nejrůznějších odborných přednáškách, nebo si jednoduše užívají krásného léta.
Těsně nad ránem 27. srpna 2004 nalezl amatérský astronom Don Machholz z kalifornského Colfaxu (USA) neznámou kometu. V jeho 0,15-m zrcadlovém dalekohledu se jevila jako mlhavý slabý obláček 11. magnitudy pohybující se jihovýchodním směrem souhvězdím Eridanus.
Říká se, že „komety jsou jako kočky – mají ocas a dělají si, co chtějí“. Nečekejte proto od nových objevů zázraky – ale přesto se připravujte! Blíží se totiž zajímavá kometa pro letošní jaro. Majíce v paměti neutuchající krásu vlasatic Hyakutake a Hale-Bopp v letech 1996 a 1997, čekají od té doby mnozí z nás s nadějí na další kometární krasavici. Sluneční soustava je však v tomhle směru poněkud skoupá a většina nově objevených komet pokryje jen několik pixelů citlivých CCD detektorů na velkých dalekohledech.
V roce 2004 pro nás zákony nebeské mechaniky připravily několik zajímavých představení. První stínohrou letošního roku se stalo zatmění Slunce Měsícem, které přešlo přes tvář naší hvězdy 19. dubna. V květnu nás očekává zatmění Slunce Zemí a v červnu zatmění Slunce Venuší.
Svět, ve kterém žijeme, někdy musel začít a proto hledáme počátky sluneční soustavy, abychom znali své místo.
Jak se studenti druhého stupně základních škol orientují ve světě technologií, které nás obklopují? Jak zvládají aplikovanou matematiku? To ukáže jubilejní 10. ročník informační soutěže IT-SLOT, které se pravidelně účastní tisíce žáků 8. a 9. tříd základních škol z celé České republiky.
Paleoklimatologové hledají stopy vývoje teplot na Zemi v horninách a fosíliích. Dlouhodobé ochlazování začalo asi před 50 miliony lety, kdy byla průměrná globální teplota 14 °C. Tenkrát ještě nebyla na Zemi trvalá ledová pokrývka a hladina mořské vody byla o více než 70 m vyšší než dnes.
Nedávný výzkum ukazuje, že naše tělo je domovem mikrobů, se kterými se věda předtím nesetkávala. Možná, že se kvůli nim bude i přepisovat strom života. Navíc může mít tato mikrobiální „temná hmota“ i vliv na zdraví.
MAAE zveřejnila 10. září své nejnovější projekce trendů v energetice, elektřině a jaderné energii do roku 2050. Výroční zpráva nabízí smíšený odhad budoucího příspěvku jaderné energie k celosvětové výrobě elektřiny v závislosti na tom, jak se budou potenciálně ...
Závislost na počasí je největším problémem větrných elektráren nejen z hlediska jejich vlivu na stabilitu elektrizační soustavy, ale také z pohledu celkové i provozní ekonomiky. Když vítr nefouká, elektrárna nejen že nevyrábí, což dělá problémy v přenosové síti, ale ani nevydělává.
Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)
za podporu děkujeme dobrým lidem:
za podporu děkujeme dobrým lidem:
