Bez zařazení

"Rozdávat rady je zbytečné. Moudrý si poradí sám a hlupák stejně neposlechne." (Mark Twain). "Přijmout dobré rady vyžaduje víc moudrosti než je rozdávat." (Samuel Johnson). "Rozdělení věd: Nedá-li se věc pochopit selským rozumem, jde o matematiku. Když to nedává žádný smysl, pak se jedná buď o ekonomii, nebo o psychologii. Jestliže to zapáchá, je to chemie. Nefunguje-li to, je to fyzika. Historie je věda o tom, co se nikdy nestává dvakrát." (Murphyho zákony. Kompendium - knížku napsal Karl Wagner a v r. 2005 ji vydalo nakladatelství Levné knihy KMa.)

Jsou jako betonová stigmata v krajině, jako jizvy v duši z prohry bez boje. Dodnes se o jejich význam v boji o československé území nebo o pocit českého poraženectví vedou vášnivé spory. Pevnosti a pevnůstky podél hraniční linie i ve vnitrozemí stále lákají fandy vojenské historie i náhodné turisty. Jeden z dobře udržovaných a často navštěvovaných vojenských objektů můžete při troše pozornosti vidět cestou k polské hranici u východočeského města Náchod.

Postoj Čechů ke změnám, inovacím a rozvoji ve vědě i učení zkoumalo dotazníkové šetření „Bayer barometr“. Z rozsáhlého výzkumu mimo jiné vyplynulo, že česká společnost je vůči změnám sice otevřená, ale aktivně změny Češi nevyhledávají. Výsledky také ukazují výkonnostní a individualizovaný charakter současné české společnosti. Pro úspěch v životě je pro 87 % Čechů klíčová schopnost adaptace na měnící se podmínky, doprovázená ochotou riskovat (důležitá pro 75 % populace). Podle žen pak nejdůležitější změnou pro lepší život je změna životního stylu (87 %), zatímco pro muže je nejdůležitější změna v práci (80,7 %). 66 % Čechů uvedlo, že v nové situaci hledají raději nová fungující řešení, než aby si věci dělali „postaru“.

Zástupci 196 zemí podepsali nedávno na setkání v Paříži úmluvu, která si klade za cíl zachránit planetu Zemi před oteplením o více než 2 °C nad úrovní před průmyslovou revolucí. "Dohoda v Paříži o změně klimatu je monumentální úspěch pro naši planetu a její obyvatele," řekl generální tajemník OSN Pan Ki-Moon v sobotu 12. prosince. Otázkou zůstalo, co na to planeta. Bude stačit nahradit energetické zdroje na fosilní paliva jadernými a obnovitelnými?

Teorie vývoje Země předpokládají, že v době, kdy do rodící se planety narazilo vesmírné těleso velikosti Marsu, byl povrch Země pokrytý oceánem žhavého magmatu. Před 4,5 miliardami let se tehdy zrodil i Měsíc. Rotace mladé Země zřejmě vývoj tohoto gigantického oceánu magmatu, rozlévajícího se po zemském jádru, ovlivnila. Kdybychom přesněji znali všechny okolnosti, mohli bychom se dozvědět více o tektonice zemských desek, které se na magmatu začaly utvářet a pohybovat.

Letos uplyne 120 let, kdy se masivními demolicemi začal uskutečňovat tak zvaný asanační zákon, v jehož rámci se v Praze zbouralo židovské ghetto v Josefově a část Starého i Nového města včetně dnes již legendárního Podskalí. Šlo o jednu z největších rekonstrukcí historické zástavby v Evropě. „Chodívám teď v uličkách města pražského a mám den ode dne větší dopal, že se vše bourá. Ať si mluví moderna architektury nevím co – přirostou jisté kameny k srdci a marně se ptám, kde je ona objektivní definice, onen názor, který by spojoval všechno, jak lásku k pokroku i lásku k rodné půdě, a tak i umělecké přesvědčení." (Z dopisu malíře Antonína Slavíčka profesorovi historie Jaroslavu Gollovi v roce 1901.)