Bez zařazení

Letos uplyne 120 let, kdy se masivními demolicemi začal uskutečňovat tak zvaný asanační zákon, v jehož rámci se v Praze zbouralo židovské ghetto v Josefově a část Starého i Nového města včetně dnes již legendárního Podskalí. Šlo o jednu z největších rekonstrukcí historické zástavby v Evropě. „Chodívám teď v uličkách města pražského a mám den ode dne větší dopal, že se vše bourá. Ať si mluví moderna architektury nevím co – přirostou jisté kameny k srdci a marně se ptám, kde je ona objektivní definice, onen názor, který by spojoval všechno, jak lásku k pokroku i lásku k rodné půdě, a tak i umělecké přesvědčení." (Z dopisu malíře Antonína Slavíčka profesorovi historie Jaroslavu Gollovi v roce 1901.)

Myšlenka, že by technologie ničily pracovní příležitosti a dramaticky zvyšovaly nezaměstnanost, byla ještě do nedávna považována za zcestnou. Ekonomové věřili, že technologie naopak vždy vytvoří nové pracovní příležitosti. S rozvojem robotizace však mnozí začínají své názory měnit. Svět nutně potřebuje vyzkoušet projekt nepodmíněného základního příjmu – UBI. A to ještě předtím, než nové robotické technologie připraví lidi o práci.

Všechno má svou historii, i obyčejná poštovní známka. První poštovní známku, jak ji známe dnes, dala do prodeje Královská pošta ve Velké Británii 1. května 1840. Měla hodnotu 1 penny, černou barvu a byla známá jako „Penny Black“. Na známce je podobizna osmnáctileté královny Viktorie s korunou z profilu. Ačkoliv se královna dožila úctyhodného věku 82 let, na známkách to nebylo patrné. A pozadu nezůstala ani Česká pošta, která právě před rokem vydala známku s Járou da Cimrmanem, a navíc dokonce poprvé jako známku kulatou.

Údajně se blíží doba tzv. autonomních vozidel – automobilů bez řidiče. Auta nebudou mít volant ani brzdový pedál, a když se do nich posadíte, budete si moci „dát dvacet“ nebo se dívat na televizi. Nebo otočit sedadlo a bavit se se spolucestujícími. Očekává se, že tato veřejná dopravní zařízení omezí dopravní ruch, sníží emise CO₂ a doprava bude lacinější.

Stejně jako mnoho jiného má svou historii i čokoláda. A to velmi dlouhou, bohatou, zajímavou i poučnou. Bez nadsázky je starší než leckterá světová náboženství. Proto již na téma „čokoláda“ vznikla spousta publikací, článků, citátů, aforismů, sentencí, bonmotů a dalších slovních moudrostí. I zde se však najdou méně známé nebo zcela nové skutečnosti. V souvislosti s loňským výročím 100 let zahájení první světové války a letošním 70 letům od skončení druhé světové války byly zpracovány nejrůznější analýzy vojenských, ekonomických a společensko-politických dějů, které oba válečné konflikty provázely. Vedle ocele, barevných kovů, ropy, obilí, cukru, výbušin, léků apod. se strategickou surovinou v průběhu obou válečných konfliktů stala také čokoláda.

Svět dnes využívá mnohem více druhů materiálů než kdykoliv dříve. Co to pro nás a pro naši planetu znamená? Ještě donedávna používali lidé přinejmenším tucet prvků, z nichž se vyráběla většina produktů. Patří mezi ně železo, hliník, měď, křemík, apod., které se v zemské kůře vyskytují ve velkém množství. Nyní se ale zájem lidstva rozšiřuje na celou periodickou tabulku. Jedná se i o některé málo známé prvky, jako je yttrium, europium, dysprosium atd., které se ale v zemské kůře vyskytují ve velmi malých množstvích a navíc ještě jen v několika zemích.