Bez zařazení

Postoj Čechů ke změnám, inovacím a rozvoji ve vědě i učení zkoumalo dotazníkové šetření „Bayer barometr“. Z rozsáhlého výzkumu mimo jiné vyplynulo, že česká společnost je vůči změnám sice otevřená, ale aktivně změny Češi nevyhledávají. Výsledky také ukazují výkonnostní a individualizovaný charakter současné české společnosti. Pro úspěch v životě je pro 87 % Čechů klíčová schopnost adaptace na měnící se podmínky, doprovázená ochotou riskovat (důležitá pro 75 % populace). Podle žen pak nejdůležitější změnou pro lepší život je změna životního stylu (87 %), zatímco pro muže je nejdůležitější změna v práci (80,7 %). 66 % Čechů uvedlo, že v nové situaci hledají raději nová fungující řešení, než aby si věci dělali „postaru“.

Zástupci 196 zemí podepsali nedávno na setkání v Paříži úmluvu, která si klade za cíl zachránit planetu Zemi před oteplením o více než 2 °C nad úrovní před průmyslovou revolucí. "Dohoda v Paříži o změně klimatu je monumentální úspěch pro naši planetu a její obyvatele," řekl generální tajemník OSN Pan Ki-Moon v sobotu 12. prosince. Otázkou zůstalo, co na to planeta. Bude stačit nahradit energetické zdroje na fosilní paliva jadernými a obnovitelnými?

Teorie vývoje Země předpokládají, že v době, kdy do rodící se planety narazilo vesmírné těleso velikosti Marsu, byl povrch Země pokrytý oceánem žhavého magmatu. Před 4,5 miliardami let se tehdy zrodil i Měsíc. Rotace mladé Země zřejmě vývoj tohoto gigantického oceánu magmatu, rozlévajícího se po zemském jádru, ovlivnila. Kdybychom přesněji znali všechny okolnosti, mohli bychom se dozvědět více o tektonice zemských desek, které se na magmatu začaly utvářet a pohybovat.

Letos uplyne 120 let, kdy se masivními demolicemi začal uskutečňovat tak zvaný asanační zákon, v jehož rámci se v Praze zbouralo židovské ghetto v Josefově a část Starého i Nového města včetně dnes již legendárního Podskalí. Šlo o jednu z největších rekonstrukcí historické zástavby v Evropě. „Chodívám teď v uličkách města pražského a mám den ode dne větší dopal, že se vše bourá. Ať si mluví moderna architektury nevím co – přirostou jisté kameny k srdci a marně se ptám, kde je ona objektivní definice, onen názor, který by spojoval všechno, jak lásku k pokroku i lásku k rodné půdě, a tak i umělecké přesvědčení." (Z dopisu malíře Antonína Slavíčka profesorovi historie Jaroslavu Gollovi v roce 1901.)

Myšlenka, že by technologie ničily pracovní příležitosti a dramaticky zvyšovaly nezaměstnanost, byla ještě do nedávna považována za zcestnou. Ekonomové věřili, že technologie naopak vždy vytvoří nové pracovní příležitosti. S rozvojem robotizace však mnozí začínají své názory měnit. Svět nutně potřebuje vyzkoušet projekt nepodmíněného základního příjmu – UBI. A to ještě předtím, než nové robotické technologie připraví lidi o práci.

Všechno má svou historii, i obyčejná poštovní známka. První poštovní známku, jak ji známe dnes, dala do prodeje Královská pošta ve Velké Británii 1. května 1840. Měla hodnotu 1 penny, černou barvu a byla známá jako „Penny Black“. Na známce je podobizna osmnáctileté královny Viktorie s korunou z profilu. Ačkoliv se královna dožila úctyhodného věku 82 let, na známkách to nebylo patrné. A pozadu nezůstala ani Česká pošta, která právě před rokem vydala známku s Járou da Cimrmanem, a navíc dokonce poprvé jako známku kulatou.