Bez zařazení

Posouvat hranice lidského poznání, odhalovat nové přírodní zákony a hledat způsoby jejich využívání je tvrdou, náročnou a vyčerpávající činností. Běžným zvykem je proto v akademiích a učených společnostech od počátků jejich založení udělování cen. Odměny mohou být různé, od medailí jako ocenění významného pokroku až po finanční odměny a granty jako zdroje peněz pro další vědeckou práci. Před založením tradice Nobelových cen bylo nejvyšší vědeckou poctou stát se zahraničním společníkem Francouzské akademie věd.

Nečekali jsme, že se kolem jedné ze soutěžních otázek (navíc po dvou letech) strhne taková polemika! Jsme opravdu moc rádi, že nad našimi články a soutěžemi přemýšlíte. Aby zajímavá polemika plná krásných fyzikálních úvah nezůstala jen v e-mailech, rozhodli jsme se k problému „Slunce na obloze“ vrátit v samostatném článku.

V dějinách lidstva existovaly situace, které dnes zažijeme již jen stěží. Například prověřování pravosti kovových mincí chrupem. Přitom to byla po dlouhou dobu jedna z metod, jak poznat pravost zlatých mincí. Je možné tímto způsobem něco zjistit? Připomeňme si, že mince s vrubovanými okraji vynalezl a zavedl koncem 17. století slavný fyzik Isaac Newton. Samozřejmě to byl jen zlomek jeho přínosu do světové pokladnice vědy a techniky.

Milí a vážení čtenáři a příznivci našeho časopisu, právě dnes jsme překlopili webstránku do nové podoby a začínáme patnáctý rok života Vašeho oblíbeného časopisu!

Ve 30. letech 20. století americký chemik Samuel Kistler vyrobil nejlehčí pevnou látku na světě. Jemným způsobem odstranil kapalinu ze silikagelu a zůstala mu čistá kostra s nanootvory. Kostra obsahovala 99 % vzduchu a vypadala jako zmrzlý kouř. Kistler ji nazval „aerogel“.

Veřejný prostor v Dejvicích, Vysočanech, ale i na Vinohradech nově připomíná dvě významné osobnosti spjaté s naší historií elektrotechniky – Nikolu Teslu a Emila Kolbena.