Biografie

Článků v rubrice: 177

Před 120 lety založil Eugen Goldstein jednu z prvních soukromých laboratoří

V dějinách fyziky se stává, že intenzivní snaha objasnit nějakou zdánlivě nepatrnou nesrovnalost ve stavu poznání nebo výsledcích naměřených údajů může přispět k zásadně novému či hlubšímu pohledu na přírodní jevy. K takové situaci došlo ke konci devatenáctého století, kdy příroda vyslala hned několik signálů z nitra hmoty v podobě záhadných paprsků. S jejich objevem a studiem vlastností je spjato také jméno pozapomenutého německého experimentálního fyzika židovského původu Eugena Goldsteina. Byl vynálezcem výbojek, objevil anodové záření a někdy je mu přičítán i objev protonu.

Bessemer a bessemerování

Jedním z nejvýraznějších příspěvků jednotlivce k průmyslové revoluci je vynález "bessemerování". V letošním roce si připomínáme 120. výročí úmrtí anglického vynálezce, podnikatele a typického selfmademana 19. století, Henryho Bessemera.

Dáte si desítku, nebo dvanáctku? V Čechách této otázce rozumí každý!

Avšak to, že u zrodu různé stupňovitosti piva stál chemik Karel Napoleon Balling, od jehož smrti letos uplynulo 150 let, ví jen málokdo. V roce 1816 podali sládkové a podstarší v Čechách žádost zemskému výboru, aby byla při technickém učilišti založena škola pro "odchovance průmyslu pivovarnického". Výuku chemie na pražské polytechnice v tu dobu převzal K. J. N. Balling, osobnost světového formátu, vynikající představitel české chemie a chemické technologie 19. století, pedagog, který vychoval několik generací vysokoškolských odborníků pro různá průmyslová odvětví. A také pro pivovarnictví.

Peter Clive Thonemann, autor ZETA

10. února 2018 zasáhla pamětníky počátků jaderné fúze smutná zpráva. Zemřel v požehnaném věku 100 let Peter Clive Thonemann, který stál u zrodu fúzního zařízení zvaného ZETA, toroidálního Z-pinče. Ve své době to bylo největší fúzní experimentální zařízení, které mělo dohnat vědecko-technický náskok Sovětského svazu (u zrodu prvních fúzních zařízení, tokamaků, stáli ruští vědci Lavrentěv, Tamm, Arcimovič a především Sacharov). Autor přežil ZETA o 49 let.

I mistr přírodovědec se může zmýlit

Před 250 lety zemřel osvícenský učenec evropského formátu Jan Křtitel Antonín Boháč (1724-1768), český lékař a přírodovědec, badatel evropského významu i majitel velkostatku, jehož jméno neprávem vstoupilo v průběhu času do stínu zapomnění.

Původce rakoviny - omyl při udělování Nobelovy ceny?

Před 90 lety zemřel dánský mikrobiolog a patolog Johannes Fibiger. V roce 1926 obdržel Nobelovu cenu za medicínu za objev mikroskopického parazita Spiroptera carcinoma, který měl údajně vyvolávat vznik rakoviny. Za tento objev byl tehdy 59letý Fibiger vychvalován "až do nebes", než se za několik desetiletí zjistilo, že se zcela mýlil: ukázalo se, že za rakovinu nešťastní červi nemohou. Nobelův výbor se natolik vyděsil z této chyby, že během několika následujících desetiletí o kandidátech na Nobelovu cenu za dosažené pokroky ve výzkumu diagnostiky a léčby rakoviny raději ani neuvažoval. Nicméně udělená Nobelova cena již nemůže být laureátům nikdy odňata.

... 1 2 3 4 5 6 » 30 ...

Nejnovější články

Černá smrt gumy a jak jí čelit

Guma je jedním z neopěvovaných velkých hrdinů průmyslové revoluce. Kromě jejích obvyklých aplikací, jako jsou pneumatiky, kondomy, elastické spodní prádlo, apod., představuje základní složku asi ve 40 000 výrobcích, včetně absorbérů nárazu, hadic, lékařských nástrojů, těsnění, atd.

Z historie i současnosti vynálezů a jejich ochrany

Vynálezy a objevy často přicházejí na svět klikatými cestičkami. Jednou to vypadá, jako by se na ně čekalo tak netrpělivě, že se zrodí hned v několika hlavách v různých koutech světa, jindy je náhodou nebo omylem objeveno něco, s čím si nikdo neví rady.

Jak vyčíslit ekonomické přínosy jádra? A co na to evropský jaderný průmysl?

Společnost Deloitte vypracovala pro Euratom studii o přínosech jaderné energetiky v roce 2019 a 2050. V současné době je v provozu ve 14 zemích EU 126 komerčních reaktorů o výkonu 118 GWe. Do roku 2050 by měl jejich výkon stoupnout na 150 GWe, budou se ale muset snížit investiční náklady.

Astronauti se pořád ptali: Jak se daří myškám?

Myši, švábi, japonské křepelky, ryby, škeble, rostliny.... ti všichni měli možnost ochutnat Měsíc! Po návratu Apolla 11, od jehož mise letos uplynulo 11 let, putovalo množství vzácných vzorků měsíční horniny do laboratoří.

Irský matematik a fyzik George Gabriel Stokes

Světlo je jeden z nejúžasnějších přírodních jevů a pro život člověka má zásadní význam. Je pro nás nejen hlavním prostředkem poznávání světa a vesmíru, ale i zdrojem emocí, je obdivováno a zkoumáno uměním i vědou. Optika, nauka o světle, je vlastně nejstarší částí fyziky.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail