Biografie

Před sto lety zemřel dnes již málo známý ruský fyzik, elektrotechnik a vynálezce M. O. Dolivo-Dobrovolskij. Jako jeden z prvních fyziků a techniků teoreticky i prakticky odhalil možnosti využití trojfázového střídavého proudu.

K letošnímu stému výročí úmrtí zakladatele komplexní chemie Alfreda Wernera přinášíme jeho životopis i zajímavosti o vzniku nového vědního oboru anorganické chemie.

Pokud zalovíme v paměti a vzpomeneme si na školní léta, určitě se nám vybaví v hodinách chemie používaný laboratorní plynový kahan, nesoucí jméno jednoho z největších vědců 19. století, profesora Roberta Bunsena. Asi poprvé se mohli čtenáři v českých zemích setkat s jeho jménem již v roce 1861 ve článku jakéhosi Dr. A. Schwarzera v periodiku „Škola a život“, vycházejícího s podtitulem „Časopis zvláště pro učitele, pěstouny i rodiče a vzdělavatele lidu“. Mimo jiné se zde píše: „Světlo a teplo jsou výjevy, které se ve fysice přísně od sebe dělí... Světlo a jeho barva se považuje za něco hmotného, opíraje se na nejnovější vynálezy, dle kterých se světlo chemicky rozkládati dá. - O takových vynálezech jsou mi pouze neurčité zprávy německého lučebníka Bunsena známy, v kterých oznamuje, že se mu podařilo ve sluneční záři některých hmotných prvků najíti. - Nálezy tyto nejsou jednak dosti ztvrzeny, jednak z nich nevysvítá, třeba by pravdivé byly, zda-li prvky ve světle nalezené jsou světlu podstatné, zda-li jsou světlo samé; pročež se mi zdá býti přenáhlené na tak úzkém a vrtkavém základě důležitý výrok pronésti, že světlo jest hmotné.“

(Věnováno letošnímu výročí 120 let od úmrtí vynikajícího německého fyzika a chemika Roberta Bunsena.)

Světlo je jeden z nejúžasnějších přírodních jevů a pro život člověka má zásadní význam. Je pro nás nejen hlavním prostředkem poznávání světa a vesmíru, ale i zdrojem emocí, je obdivováno a zkoumáno uměním i vědou. Optika, nauka o světle, je vlastně nejstarší částí fyziky. Počátkem 19. století byl fyzikální výzkum přirozeného světla slunečního nebo umělého rozšířen o oblasti infračervených a ultrafialových záření, které nevidíme. A protože si světlo stále ponechává svá tajemství, je pro fyziky trvalou výzvou a inspirací. Podlehl jí také anglický matematik, fyzik, politik a teolog irského původu Sir George Gabriel Stokes, od jehož narození letos uplynulo 200 let.

200 let textilnictví a 100 let autoprůmyslu. Tolik roků dávají myšlenky a činorodost Liebiegů lidem práci. Heslem Theodora Liebiega, zakladatele autoprůmyslu, bylo Prací ke slávě: „Per laborem ad honorem“. Theodor Freiherr (svobodný pán) von Liebieg (narozen 15. 6. 1872), vnuk zakladatele firmy „Johann Liebieg & Comp.“, dostal do vínku nejen šlechtický titul a rodinný podnik, ale i mimořádné schopnosti. Ty mu umožnily stát se tím, čím byl prakticky až do své smrti 23. 5. 1939. Jeden z nejvýznačnějších představitelů textilního průmyslu v Čechách i v Evropě, prezident Svazu německých průmyslníků, prezident Duchcovské uhelné společnosti, předseda správní rady akciové společnosti Liberecká pouliční dráha, české Union banky… motorista číslo jedna a zakladatel autoprůmyslu, zemřel před 80ti lety.

Všestranný antický idealistický filozof a myslitel Aristoteles ze Stageiry (asi 384-322 př. n. l.) učil svoje žáky, že existují čtyři základní živly: vzduch, země, oheň a voda. Ty reagují spolu navzájem a vytvářejí tak další elementy. Jakmile byly v moderní době stále objevovány další a další prvky, přestala aristotelovská teorie platit. Místo ní bylo třeba najít nový způsob, jak organizovat a klasifikovat informace o nově poznávaných látkách. Nejsnazším způsobem, jak přehledně shrnout informace tohoto druhu, představuje použití tabulek, což se také neustále děje. V historii vědy a techniky získala téměř kultovní rozměr periodická tabulka prvků, která se stala jedním z pilířů civilizace. Proč se však zrovna stal seznam prvků celebritou mezi přehledy a tabulkami, dokonce takovou, že byl rok 2019 vyhlášen organizací UNESCO Mezinárodním rokem periodické tabulky na počest 150. výročí objevu periodického zákona ruským chemikem D. I. Mendělejevem?