Biografie

Historie lidstva je i historií vojenství. Letos si v této oblasti mimo řady dalších smutně proslulých výročí připomínáme i rok 1787, kdy byl v tunelech pro umístění děl na legendární britské námořní základně Gibraltar úspěšně předveden tehdy nový druh dělostřelecké munice – šrapnel. Poté tato munice postupně doplnila výzbroje všech armád. U zrodu šrapnelů stál anglický důstojník Henri Shrapnel. Za důmyslný vynález se mu dostalo slávy i peněz již během života, což se mnohým jiným objevitelům nepodařilo. Ačkoliv šrapnely už dlouho patří minulosti, představovaly ještě na začátku první světové války (1914-1918) nejběžnější munici pro děla a houfnice. I proto mělo dělostřelectvo na svědomí 70 % obětí.

V dějinách vědy a techniky jsou osobnosti, které se těší trvalému zájmu veřejnosti. Na druhé straně existují také tací, kteří stojí mimo centrum pozornosti laiků i odborníků. Zatímco například teoretický fyzik Stephen Hawking (1942) je jedním z nejznámějších vědců a myslitelů naší doby, jen úzký okruh specialistů zná jeho kritika a oponenta, rusko-belgického fyzikálního chemika, filozofa, nositele Nobelovy ceny a univerzitního profesora Ilyu Prigogina (1917-2003). Přitom jeho objevů v oblasti termodynamiky nerovnovážných stavů a struktur a teorie samoorganizace využívá řada teoretických i aplikovaných oborů - nejen přírodní vědy, ale i tak odlišná odvětví lidské činnosti, jako je obchod, management, ekonomika, energetika, psychologie, umění, hudba, teologie apod. Jádrem Prigoginova díla je myšlenka samoorganizace, kterou zobecnil ve svých filozofických dílech.

Univerzální dopravní prostředek pohybující se na vzduchovém polštáři těsně nad vodní hladinou nebo nad povrchem země se nazývá vznášedlo. Vzduchový polštář je tvořen proudem vzduchu, který vhánějí dmychadla pod vznášedlo otvory ve dně jeho trupu. Většina vznášedel má po celém obvodu speciální pružnou manžetu (zesílenou obrubu z plochého materiálu), která se naplňuje vzduchem a brání rychlému unikání plynu vháněného pod stroj. Díky tomu vzniká pod vznášedlem trvalý přetlak (tlak větší než okolní tlak barometrický), který spolu s reaktivní silou danou vzduchem vrhaným dolů pomáhá udržet celé zařízení nad vodou či pevninou – nad ledem, sněhem, trávou, pískem a jiným terénem. Pohyb vznášedlům obvykle zajišťují mohutné výkonné vrtule umístěné v zadní části stroje. K řízení se používá směrového kormidla stejně jako u letadel, nebo také obracečů tahu umístěných po stranách pohonného dmychadla.

Spoluzakladatel české fyzikálně-chemické školy profesor Rudolf Brdička získal světovou proslulost využitím polarografie k rozpoznávání rakovinových změn v lidském organismu. Byl žákem a spolupracovníkem prvního profesora fyzikální chemie na pražské UK, nositele Nobelovy ceny, Jaroslava Heyrovského. Od jeho narození letos uplynulo 110 let.

„Chtěl bych Tě zpravit o novém, ale příšerném experimentu, a radím Ti, za žádných okolností to osobně nezkoušej... Zabýval jsem se zkoumáním elektrických sil... Náhle jsem v pravé ruce ucítil šok takové síly, že se celé mé tělo rozechvělo, jako bych byl zasažen bleskem... Jedním slovem, myslel jsem, že je se mnou konec...“. (Z dopisu Pietera van Musschenbroeka francouzskému přírodovědci a fyzikovi René de Réaumurovi v lednu roku 1746.) Letos si připomínáme 255. výročí úmrtí objevitele rané podoby kondenzátoru holandského učence Pietera van Musschenbroeka.

Fyzika většinou vyžaduje experimenty a měření. Změnila se pouze měřítka – pokud Galileo vystačil s kyvadlem, Gray s hedvábnými vlákny, Coulomb se zakrouceným drátem a madam Curieová s malou ionizační komůrkou, zvětšily se dnes rozměry a ceny fyzikálních měřicích přístrojů včetně výše nákladů na jejich provoz milionkrát. S rozvojem částicové fyziky došlo v průběhu 20. století kromě výstavby gigantických urychlovačů také k objevům a vynálezům moderních detektorů nabitých částic. Za konstrukci jednoho z nich – bublinkovou komoru – získal ve svých 34 letech v roce 1960 Nobelovu cenu za fyziku americký fyzik a neurobiolog, profesor fyziky na státní Kalifornské univerzitě v Berkeley Donald Glaser. V kalendáři historie světové vědy a techniky si letos připomínáme devadesáté výročí jeho narození.