Biografie

Před 400 lety zemřel John Napier, skotský matematik, objevitel přirozených logaritmů a popularizátor užití desetinné čárky. Na přelomu 16. a 17. století nastoupila v Evropě historická éra, která se nazývá vědeckou revolucí. Jako by se uvolnila pomyslná lavina, propukla objevitelská a vynálezecká smršť, nastal nevídaný rozvoj přístrojové a měřicí techniky, došlo k posunu v lidském myšlení. Hlavní vědou se stala matematika, která sehrála neocenitelnou roli při rozvoji všech přírodovědných a inženýrských oborů. V dějinách vědy a techniky se často vyskytují případy, kdy jednu věc objevilo několik lidí nezávisle na sobě téměř zároveň. Názory na tuto skutečnost se různí, ale pravděpodobně takové objevy vznikly souběžně proto, že pro ně dozrál čas a lidstvo v dané době nahromadilo dostatečnou sumu znalostí. Patří sem také epochální objev logaritmů, časově spadající do prvních desetiletí 17. století a spojený přímo či nepřímo se jmény deseti evropských matematiků: Skota John Napiera, Švýcara Joosta Bürgiho, Němce Johannese Keplera, Holanďana Simona Stevina, Angličanů Henry Briggse, Eduarda Wrighta, Edmunda Guntera, E. Wingate, Wiilliama Oughtreda a později Francouze Armédeé Mannheima.

Koncem letošního roku si v kalendáři české vědy a techniky připomeneme 120. výročí narození významného českého matematika a vysokoškolského pedagoga prof. RNDr. Vojtěcha Jarníka, DrSc., jedné z nejvýznamnějších učitelských a vědeckých osobností na Univerzitě Karlově ve 20. století. Byl to člověk, který se zahleděl do čísel, ale hlava se mu nezatočila natolik, aby neviděl okolní svět.

V buňkách a pletivech mnoha aromatických rostlin se vyskytuje pestrá směs těkavých olejovitých látek (vytvářených jako ochrana před býložravci), které se většinou vyznačují intenzivní, osobitou a člověku často výrazně příjemnou vůní a jedinečnou schopností aktivovat harmonizační síly lidského těla. Jsou to silice neboli éterické (esenciální) oleje, většinou kapalné a bezbarvé, nerozpustné ve vodě, dobře rozpustné v tucích, éteru, alkoholu, chloroformu nebo benzínu. Odpařují se - vyprchávají - již za nižší teploty, než je jejich bod varu (160-290 ^oC). Působí na čichové, ale i chuťové receptory člověka a vyvolávají dojem vůně a chuti; komplexní vjem se pak označuje jako aroma. Letos si připomínáme 170. výročí narození německého chemika Otto Wallacha, nobelisty, který studiu vůní zasvětil svůj život.

Letos uplynulo 75 let od úmrtí univ. prof. MUDr. Ivana Horbaczewského, přednosty „Ústavu pro lučbu lékařskou“, historicky prvního českého ústavu lékařské chemie. Pojďme se podívat, jak se stalo, že mladý Ukrajinec se u nás tak proslavil a zasloužil nejen o medicínu, ale i o politiku.

Když se v letošním roce rozhodla vědecká rada Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze vyjádřit poděkování doc. Štollovi za celoživotní obětavou práci pro fakultu jmenováním emeritním akademickým pracovníkem, její členové nemohli tušit, že dalším sdělením vedení fakulty pro média a širokou veřejnost, bude zanedlouho zpráva s datem 4. září 2017 o jeho úmrtí v nedožitých 82 letech.

Říkají vám dnes ještě něco stupně Réaumura? Letos je tomu 260 let od úmrtí francouzského polyhistora René-Antoine de Réaumura. Tento fyzik, chemik, metalurg, matematik, právník, zoolog, botanik, fyziolog, paleontolog, meteorolog, technolog etc., člen pařížské (1710) a petrohradské (1737) Akademie věd, vpravdě naplňuje označení „polyhistor“ pro člověka se širokým množstvím znalostí či dovedností ve více oborech lidské činnosti. Jeho přátelé o něm říkali, že je „Plinius 18. století“ (podle římského válečníka a filozofa Plinia staršího, autora rozsáhlé 37 svazkové encyklopedie „Naturalis historia“, která byla pro Evropu hlavním pramenem poznání o přírodě až do období humanismu).