V roce 1793, tj. před 210 lety, zemřel v Praze Kryštof (Christoph) Bergner (*1721) - poslední "pražský alchymista" a zároveň první "chemik z povolání" v Čechách …
6. února 1802, tedy před dvěma sty lety, se v Gloucesteru narodil britský fyzik Charles Wheatstone, jeden z průkopníků elektrického věku. Zemřel 19. října v Paříži.
Chodci, proplétající se 14. února roku 1896 v pošmourném odpoledni rušnými bulváry francouzské metropole nad Seinou, netušili, že nedaleko odtud, za zaprášenými okny pařížské polytechnické školy, začal právě nový věk.
Před sto lety – 29. září 1901 – se narodil Enrico Fermi, italský fyzik. Dalo by se říci, že spatřil světlo světa takřka současně se zrozením „atomového věku“. Vždyť právě tehdy, na přelomu 19. a 20. století, konali své pokusy A. H. Becquerel, manželé Curiovi či E. Rutherford a svět se s úžasem dozvídal o existenci radioaktivity.
28. února 1782 se v polských Biercích narodil pozdější vynálezce a průkopník české techniky Josef Božek. To Polsko nás nesmí mást - Božek pocházel z ryze české mlynářské rodiny a Bierce tehdy ležely na území habsburské monarchie, stejně jako Čechy.
Roku 1912, tedy před 90 lety, se v Brně zrodil nový typ vrtulové vodní turbíny s nástavnými lopatkami a axiálním přívodem vody. Ta se pak pod jménem svého konstruktéra – jako Kaplanova turbína – stala jedním z pilířů moderní hydroenergetiky.
Podívejme se na několik omylů, které se nevyhnuly ani tak špičkově sofistikovanému vědnímu a technickému oboru, jako je jaderná fúze: Omyl v Argentině Omyl ZETA Co bylo dříve?
Infocentra Skupiny ČEZ zvou veřejnost k objevování fascinujícího světa energetiky celoročně. Prázdniny však dětem zpestřuje oblíbená soutěž, letos s podtitulem „Elektřina krok za krokem“.
Ještě v roce 2021 využívalo 3D tisk jen přibližně 5 % evropských firem. Technologie byla často vnímána jako nástroj pro prototypování nebo experimentování. O pět let později se však situace zásadně změnila.
Vloni byla podepsána smlouva s Korejci, stavba se má zahájit v roce 2029. Co všechno se už nyní připravuje? Logicky napadá projektová dokumentace, ale věděli jste například, že je třeba udělat ...
Na první pohled se zdá, že věda má jasno: kyslík na Zemi vzniká díky fotosyntéze. Rostliny, řasy a sinice využívají energii slunečního světla k rozkladu vody a uvolňují kyslík, který dýcháme.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.
za podporu děkujeme dobrým lidem:
za podporu děkujeme dobrým lidem:
